Kůň Převalského patří neodmyslitelně k historii, i současnosti Mongolska. Zdejší lidé ho považují za posvátné zvíře. Není tedy divu, že přílet vojenského speciálu se čtyřmi klisnami na palubě budí pozornost v širokém okolí letiště Bulgan Sum na jihozápadě Mongolska. Casa dosedá na nezpevněnou plochu s hodinovým zpožděním oproti původním plánům – v úterý v 15.40 hodin místního času.

„My jsme kočovný národ a kůň je pro nás symbolem svobody. Naši lidé o projektu Návrat divokých koní dobře vědí, hodně se o něm mluví i v hlavním městě Ulánbátaru. Je pro nás velmi důležité, že se kůň Převalského do mongolských stepí opět vrací," svěřil se Zumberellkham Dorjdamba, mongolský velvyslanec působící v České republice.

V Bulganu nastává čilý ruch – vyřizují se formality po přistání, dochází k odbavení cestujících a k překládce transportních beden na korby přistavených nákladních automobilů. Aby se klisny nepřehřívaly, pokrývají mongolští spolupracovníci koňské boxy navlhčenými plstěmi. Po necelých dvou hodinách je vše připraveno k odjezdu Gobi B.

Kolona jedenácti aut opouští letištní plochu. Netrvá to dlouho a signál mobilních operátorů mizí – do Čech přiházejí jen kratičké zprávy v odstupu zhruba dvou hodin.

„Ujeto 80, před námi hodně přes sto."

„Bod, kde by už šlo pustit koně. Zbývají dvě hodiny do cíle."

Jedinečná Gobi B

Před týmem pražské zoo se otevírá národní park Gobi B, který se rozkládá na 9000 km2 mongolské stepi a pouště. Národním parkem byl vyhlášen v roce 1975, v roce 1991 se stal biosférickou rezervací. Pro historii koní Převalského má jedinečný význam. Právě odtud se koně dostali na začátku 20. století do Evropy – a právě zde byl koncem 60. let spatřen poslední divoký kůň. A zde se také nyní nachází těžiště snah o návrat převaláků do volné přírody.

Na podzim roku 2009 čítala tamní populace přes 150 koní. Po kruté zimě z přelomu let 2009-2010 se však stav koní dramaticky snížil na pouhých 49. V současné době počet koní pomalu, ale jistě roste. Příchod našich klisen z Evropy představuje velmi důležitý krok pro zdravý rozvoj tamní populace – mezi divoká stáda se dostává nová, nepříbuzná krev.

Kolona aut plynule pokračuje v cestě. Na rozdíl od minulých let, kdy se k převozu využívaly ruské automobily značky UAZ, se letos vsadilo na japonské stroje. Sedm hodin tak stačí na to, aby koně urazili na korbách aut přes dvě stě kilometrů polopouští.

„Celkem strávily klisny na cestě necelých 35 hodin. Letošní transport se povedlo uskutečnit v rekordním čase," s potěšením oznamuje Miroslav Bobek, ředitel pražské zoo. „Byli jsme vybaveni cennými zkušenostmi z předchozích let, ale přesto jsme měli velké obavy, aby vše šlo podle plánu. Žádné závažné komplikace naštěstí nepřišly a všechny klisny snášely cestu dobře," dodal.

Okamžik vypuštění

Je pět minut po středeční půlnoci. Všichni spolupracovníci projektu jsou shromážděni kolem boxů. Jednotlivé bedny jsou zarovnané vedle sebe na okraji aklimatizační ohrady. Vypouštění se účastní také Ochiriin Dorjraa, uznávaný odborník na koně Převalského, který se podílel už na reintrodukcích v 90. letech a dodnes je významným bojovníkem za ochranu přírody Mongolska. Spolu s Miroslavem Bobkem otevírá první šubry…

„Klisny vyběhly z transportních beden velmi svižně a okamžitě začaly prozkoumávat nové prostředí. Potom nám zmizely ve tmě," okomentoval zpětně situaci přes satelitní telefon ředitel zoo. Ze všech, kdo se na transportu jakkoliv podíleli, spadlo napětí.

„Během tří let se nám v pořádku podařilo do Mongolska převézt už dvanáct koní. Pomyslné skóre 12:0 je nesmírný úspěch a důkaz vysoké profesionality všech, kdo se na těchto transportech podílejí," rekapituluje Bobek v závěru svých poznámek.

Čtyřem klisnám začíná nový život. Zhruba půl roku stráví v prostoru velké aklimatizační ohrady, posléze budou vypuštěny do volné přírody.

Jana Ptačinská Jiráková
Zoo Praha