Nejlepší výsledek Středočeský kraj sklidil na poli práce, kde se umístil na druhém místě. Lepších výsledků dosáhl i v rozvoji infrastuktury a občanské společnosti a tolerance, v obou případech skončil na čtvrtý.

„I přes některá problematická místa je to region s nejhustější sítí dálnic, stejně jako silnic první a druhé třídy,“ zhodnotil David Pavlát, PR specialista společnosti Communa. Dále se podle hodnocení v kraji rychle rozvíjí bytová výstavba, tu následuje rozvoj telekomunikační sítě. „Blízkost metropole má také pozitivní vliv na vysoké průměrné mzdy. Středočeský kraj má také jednu z nejnižších hodnot znečištění ovzduší v republice,“ zmínil Pavlát další důležitá hlediska.

Naopak nejhůře si kraj vedl v oblasti péče o děti a vzdělávání, skončil poslední. Neuspěl ani ve zdravotních a sociálních službách a v oblasti bezpečnosti – v obou případech byl dvanáctý. „Pochlubit se místní obyvatelé nemůžou ani vůbec nejvyšší produkcí komunálního odpadu, v létě nepotěší ani nedostatečný počet bazénů a koupališť. Také zeleně v regionu ubývá, její podíl je v celorepublikovém srovnání horší už jen v Praze,“ doplnil Pavlát.

Problémů je ale v kraji více, řada z nich je však univerzální napříč republikou. Firmy řeší nedostatek zaměstnanců. Přes bytovou výstavbu může být problémem dostupnost bydlení. Dopady má v regionu i sucho, které se dotýká jak krajiny, zemědělství, tak i obyvatel měst i obcí všech velikostí.

Přes vesměs průměrné hodnocení hejtmanka Středočeského kraje Jaroslava Pokorná Jermanová uvedla, že si kraj poslední dva roky vede nejlépe v celé jeho historii. V mnoha ohledech je navíc podle jejích slov specifický. „Vede jím většina dálničních a silničních tahů, projede jím neskutečné množství aut. Máme zde poměrně velká průmyslová města, ale přesto má většina kraje vesnický charakter. Lidé za prací dojíždějí do Prahy a do měst, přitom i doma chtějí mít komfort, na který jsou zvyklí ze zaměstnání,“ zhodnotila.

Vedení kraje se prý musí starat, aby se tu lidem dobře žilo. „Jsme jedním z mála krajů, kde počet obyvatel narůstá. Od roku 2000 se jejich počet zvýšil z 1,1 milionu na téměř 1,4 milionu. To nás těší, na druhou stranu ale musíme hledat každou korunu, abychom Středočechům mohli poskytnout odpovídající služby v oblasti školství, zdravotnictví, kultury nebo sociálních služeb,“ dodala.

Výzkum Místo pro život nabízí veřejnosti nástroj, jak sledovat stav jejich regionu, včetně vývoje. Výsledky mohou motivovat a inspirovat státní správu i samosprávu, stejně jako nevládní organizace, podnikatele i občany.

Výsledné pořadí krajů za rok 2019

  1. Královéhradecký kraj
  2. Jihočeský kraj
  3. Zlínský kraj
  4. Pardubický kraj
  5. Hlavní město Praha
  6. Středočeský kraj
  7. Jihomoravský kraj
  8. Liberecký kraj
  9. Kraj Vysočina
10. Plzeňský kraj
11. Olomoucký kraj
12. Moravskoslezský kraj
13. Karlovarský kraj
14. Ústecký kraj

Pořadí v oblastech Místo pro život 2019 Středočeského kraje

Ekologie a životní prostředí: 8. místo
Zdravotní a sociální služby: 12. místo
Péče o děti a vzdělávání: 14. místo
Volnočasové aktivity a turismus: 11. místo
Rozvoj infrastruktury 4. místo
Občanská společnost a tolerance: 4. místo
Práce: 2. místo
Bezpečnost: 12. místo

Zdroj: Místo pro život 2019