Kliknutím zvětšíteTam podle ní investor o své vůli vykácel stovky stromů, provedl terénní úpravy včetně zasypání nivy Škvoreckého potoka a postavil rodinné domy, které také napojil na vodovod a kanalizaci v cizím vlastnictví – to vše bez povolení. Nelegálně.
„Naprosto tristní,“ shrnuje svůj pohled na věc veřejná ochránkyně práv, podle níž investor o povolení ani nežádal. Stejně nahlíží i na to, že pozemky s nezkolaudovanými domy investor rozprodal – a noví majitelé se v nich chystají bydlet.
Účinně vymáhat zákon úřady nedokázaly
Slova odsouzení má Šabatová také pro počínání úřadů, jež nezabránily ani vzniku staveb, ani jejich užívání. „Masivní selhání veřejné správy,“ konstatovala v rámci čtvrtečního zveřejnění podrobností k řešeném případu s tím, že povinnost zajistit respektování zákona se nepodařilo jak vůči investorovi, tak ve vztahu k novým vlastníkům nepovolených staveb.
Černý puntík od ní dostalo zvláště působení stavebního úřadu na radnici v Úvalech a středočeského krajského úřadu. A také další správní úřady, i když projevily snahu zakročit proti nekázni investora, nebyly důsledné, takže se nakonec nestalo téměř nic. V té souvislosti zmínila vodoprávní úřad či orgány ochrany přírody a odpadového hospodářství. Prostě instituce, s nimiž stavebníci respektující pravidla často mívají dlouhé řízení.
Věcí se úřad veřejné ochránkyně zabývá dlouhodobě – a s podrobnosti prý ombudsmanka nyní vyrukovala proto, že úřady nejen samy „nezasáhly včas a s dostatečnou razancí“, když bylo na místě reagovat už na terénní úpravy v roce 2015 a pak i na následné kroky investora a na následné užívání nepovolených staveb, avšak marná byla i doporučení konkrétních opatření, jež navrhoval bývalý zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček.
Ten vyzval stavební úřad, aby nepovolené terénní úpravy projednal jako celek v jednom řízení, v němž budou účastníky všichni nynější vlastníci – a do ukončení řízení o odstranění terénních úprav přerušil všechna řízení o dodatečném povolení staveb stojících na těchto terénních úpravách. Krajský úřad pak podle Křečka měl stavebnímu úřadu poskytnout metodickou pomoc – a případně přijmout opatření proti nečinnosti ve vztahu k novým stavbám přípojek, žump a podobně.
Kraji se však prý ani nepodařilo zjistit, jak jsou zajištěny dodávky pitné vody a odvádění odpadních vod poté, co došlo k pozastavení odběru vody z vodovodu a odstřižení domů od veřejného kanalizačního řadu. Neví se, zda nedošlo k vybudování přípojek nebo žump bez povolení. „Vzhledem k tomu, že doporučená opatření nebyla realizována, rozhodla se ombudsmanka případ zveřejnit,“ uvádí čtvrteční tisková zpráva veřejné ochránkyně práv.
Kraj prý dělal to, co mohl a měl
Vedení krajského úřadu kritická slova odmítá. Jeho ředitel Jiří Holub na výtky Šabatové reagoval slovy, že se s jejími závěry nemůže ztotožnit. A v podstatě se dá shrnout, že Křečkovo doporučení považuje za nesmyslné. „Krajský úřad není oprávněn metodicky zasahovat do neukončených správních řízení, která vede prvoinstanční stavební úřad, jak nabádal zástupce ombudsmanky,“ zdůraznil Holub.
Nabízí logické vysvětlení: kdyby to udělal, mohly by tím vzniknout pochybnosti o jeho nepodjatosti v případném odvolacím řízení. Ředitel Holub trvá na tom, že z pozice správního a odvolacího správního orgánu krajský úřad dělal, co měl: rozhodoval o podaných odvoláních a reagoval na podané podněty, které se týkaly namítané nečinnosti stavebního úřadu.
Zlegalizované stavby na nelegálním drnu
Šabatová vidí věci jinak. Krajský úřad podle ní nepřijal opatření k nápravě evidentně chybného postupu podřízených úřadů. „O závažnosti a významu celé kauzy věděl, ale pouze vyslovoval právní názor, aniž by zakročil, třeba i z vlastní iniciativy, jak bylo v tomto případě namístě,“ uvedla ombudsmanka.
Trvá na tom, že úřady správně nepostupují ani nadále. „Současné nepovolené stavby stojí na nepovolených terénních úpravách – a obojí podléhá řízení o odstranění stavby, o které se nyní stavební úřad snaží. Místo toho, aby ale vedl řízení o terénních úpravách a posoudil je jako celek, jak byly provedeny, a ve všech souvislostech, rozdělil je na tolik řízení, kolik je nových vlastníků jednotlivých pozemků,“ vysvětlila, co je podle ní špatně.
A jde ještě dál: kritizuje, že stavební úřad dodatečně povolil některé stavby, přestože stojí na nepovolených terénních úpravách. „V rozporu se zákonem a zcela nesmyslně,“ míní Šabatová. Takový krok podle ní postrádá logiku: jak by se řešila situace těch vlastníků, kdy terénní úpravy nebo jejich část nebude možné povolit dodatečně, ale k domům, jež na nich stojí, už povolení – byť nezákonné – vydáno bylo?
„Můj bývalý zástupce upozornil stavební úřad, že pokud nedošlo k dodatečnému povolení terénních úprav, je otázka povolení stavby na nich zcela bezpředmětná; takovou stavbu povolit nelze. Úřad to ale nebere v úvahu,“ uvedla ombudsmanka. Z toho, jak jsou fakta seřazena, lze usuzovat, že zřejmě není daleko doba, kdy všechny souvislosti bude prověřovat i policie. Zda jednou dojde i na soudy (a případně půjde o řízení civilní, anebo trestní), teprve ukáže další vývoj.
43
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
