Za Český svaz ochránců přírody (ČSOP) na to upozornila koordinátorka kampaně Rok netopýrů Kateřina Burešová, jež připomněla, že mnozí netopýři, pokud se usadili v podkroví, vlastně mají „noc kostelů“ každý den. Ano, kostely jsou pro netopýry běžným domovem – přičemž Burešová připomněla, že tam nemusí „bydlet“ sami. A ne, nemá na mysli příslovečnou „kostelní myš“: na půdách lze spatřit i sovy či další zajímavé živočichy.

Netopýří mámy se shlukují v koloniích

Šance na setkání s netopýry pod kostelními střechami je poměrně značná: bývá tam bezpečí a klid. A právě obvykle nevyužívané podkrovní prostory kostelů se nyní stávají místem zrodu nového života. Upozorňuje na to odborný garant programu ČSOP Netopýři Daniel Horáček. S tím, že jednou z nejdůležitějších etap v životě netopýrů je vytváření takzvaných letních mateřských kolonií. „Kolonie netopýřích samic vznikají mnohdy již koncem dubna – a koncem června se jim v nich rodí mláďata,“ upřesňuje.

Netopýr - ilustrační foto
Svaz ochránců přírody vyhlašuje k Roku netopýrů výtvarnou a literární soutěž

Významný je z tohoto pohledu třeba kostel v Bělé pod Bezdězem na Mladoboleslavsku. Tam se usadilo několik tisíc samic netopýra velkého. To je i u tohoto druhu mimořádné, byť mezi netopýry vytváří nejpočetnější kolonie; běžně však bývají složeny ze dvou set až půl tisícovky samic. Netopýři brvití a vrápenci malí pak tvoří kolonie o počtech zhruba do 150 samic. Na kostelních půdách se však lze setkat také s netopýry ušatým, dlouhouchým či večerním – v jejich koloniích bývá zpravidla samic několik; nanejvýš desítky.

Takovou letní mateřskou kolonii lze najít zhruba v každém desátém kostele. Možná s o něco menším zastoupením: odhady hovoří o sedmi až deseti procentech kostelů. Tato místa přitom bývají hodně tradiční. „Netopýři jsou živočichové velmi "konzervativní", zvyklí vracet se stále na stejná místa – a při jejich zničení mají značný problém s nalezením míst nových. Ochrana netopýřích populací v kostelích je proto pro přežití těchto živočichů velmi významná,“ upozornila Burešová.

Ochranáři hledají dobrovolníky na úklid

S pobytem netopýrů v půdních prostorách však souvisí také hromadění jejich trusu – guána. A k tomu, aby soužití netopýrů s lidmi bylo dlouhodobě možné, je třeba trus z půdních prostor uklízet. Slabé vrstvy guána zvládne vysavač, na větší vrstvy je třeba vyrazit s lopatami, košťaty a pytli. „Zatím je zajištěn pravidelný úklid jen u zhruba stovky kostelů,“ upozornil Horáček. S tím, že tady je prostor, kde může pomoci každý milovník přírody – a samozřejmě nejde jen o o kostely, ale i další půdní prostory.

Z Muzejní noci ve Vodním domě v Hulicích.
PODÍVEJTE SE: Celebritami Muzejní noci ve Vodním domě v Hulicích byli netopýři

Horáček se proto obrací s výzvou na dobrovolníky, kteří chtějí prospět přírodě, aby pomohli majitelům objektů – a vzali si nad mateřskými koloniemi netopýrů patronát. Odměnou je podle jeho slov nejen dobrý pocit, ale i možnost získat velmi kvalitní hnojivo na zahrádku. V té souvislosti zveřejnil e-mailovou adresu: daniel.horacek@volny.cz – s tím, že lidem, kteří se mu ozvou, poradí, co dál. „Rád zájemce nasměruji na kolonie v okolí, které pomoc nejvíce potřebují, či jim poradím, jak na to,“ slibuje.

Jedním dechem chvílí faráře, kostelníky i další správce či vlastníky objektů, kteří při ochraně netopýrů s ochránci přírody spolupracují. Dobrovolníci by tak rovnou dostali správné kontakty, s kým se domluvit.