Normy pro školní jídelny nevyhovují, ukázaly testy

Rozhoduje profesionalita

O školní obědy se pozorně zajímají i rodiče, připomíná Jana Tomicová, která na středočeské hygienické stanici vede odbor hygieny dětí a mládeže. „Rodiče oprávněně chtějí pro své děti to nejlepší, ale představa kvalitního školního oběda se u každého poněkud liší,“ konstatovala Tomicová. S tím, že to, jak budou dětem obědy chutnat, může ovlivnit leccos: vliv kolektivu, návyky z rodiny, ale také prostředí školní jídelny – a především umění a profesionalita týmu kuchyně. Jen moderní vybavení kuchyně (na jehož pořízení často kladou důraz obce a města jako zřizovatelé škol), nestačí. Důležité je i to, jak si kuchařky a jejich vedoucí dokážou poradit s takzvaným spotřebním košem. Ten stanoví, které potraviny a v jakém množství mají používat.

Příkladem pro ostatní se mohou stát jídelny škol v Komenského ulici v Týnci nad Sázavou na Benešovsku a v Kremnické ulici v Kutné Hoře. Tam již pracují s nejnovějšími odbornými poznatky. Krajští hygienici je totiž vybrali jako nejlepší školní jídelny, které byly v uplynulém školním roce zařazeny do studie zaměřené na hodnocení školních obědů pro věkovou kategorii od sedmi do deseti let.

Normy zaspaly vývoj

Celorepublikové zkoumání zaměřené mimo jiné na ověření, zda pokrmy podávané žákům dodávají živiny pro zdravý vývoj dětí, přineslo jasný závěr: školní obědy vyžadují změnu hodnocení i výživových norem. Odborníci ovšem posuzovali nejen obědy připravované ve vybraných školních jídelnách, považovaných za ty nejlepší z nejlepších. Jejich jídla porovnávali s pokrmy z náhodně vybraných škol, zařazených do skupiny „ostatní“. Zapojili se i chemici: zástupci hygienických stanic odebírali vzorky obědů, jejichž obsah živin následně analyzovaly laboratoře zdravotního ústavu.

Závěr? Potvrdily se dřívější závěry, že standardy pro školní kuchyně volají po změně. Vycházejí z předpokladů starých téměř tři desetiletí – a životní styl se za tu dobu změnil. Jako zastaralá se jeví třeba představa, že školní oběd by měl pokrýt 35 procent denní potřeby živin (a to všech bez rozdílu). Výzkum ukázal, že takové doporučení pokulhává za tím, co aktuálně chtějí dětští strávníci i jejich rodiče. Zvláště energie dodávají školní jídelny dětem méně, než stanoví doporučení – přičemž ty hodnocené jako nejlepší většinou ještě méně než jídelny ze srovnávacího vzorku z kategorie „ostatních“.

Již dřívější výzkumy také ukázaly, že v některých školách si kuchařky nedělají starosti s velikostí předkládaných porcí. Poukázaly také na častý přebytek sodíku – a naopak menší obsah železa či vápníku, jež děti pro svůj vývoj potřebují. Zlepšit by se však měla i zastoupení hořčíku či mědi.

KRÁTCE: Nejlepším starostou kraje je ten neveklovský, Jan Slabý