Například největší středočeské město Kladno se dle vyjádření radnice participativnímu rozpočtování nebrání, přesto v něm nevidí ovšem žádné zásadní výhody. „Občané se zapojují do rozhodování svou vlastní aktivitou či prostřednictvím spolků již nyní. Jejich požadavky a přání jsou součástí investičních akcí města Kladna a není k tomu třeba tento zdlouhavý nástroj. Právě časovou náročnost vidím jako zásadní nedostatek participativního rozpočtu. Než lidé podají své návrhy, než budou mít dostatek času pro hlasování a než proběhne vyhodnocení a po něm teprve zákonná soutěž na zhotovitele, uběhne mnoho času,“ uvedl kladenský primátor Milan Volf (Volba pro Kladno), podle kterého jde na požadavky lidí reagovat mnohem rychleji. „Další problém vidím v omezených finančních zdrojích, které jsou pro participativní rozpočet vyčleněny. Lidé pak často navrhují nerealistické a nerealizovatelné požadavky, navíc jejich zájem je většinou získat zvýhodnění pro své nejbližší okolí, což může oslabovat celoměstskou solidaritu, může to vést ke vzniku konfliktů a nevraživosti mezi lidmi. Dnes se lidé nemohou shodnout ani na dětských hřištích, na lavičkách u vchodů. Skutečně nemáme zájem vytvářet další důvody ke svárům," řekl Milan Volf.

O prosazení participativního rozpočtu v Kladně se snaží již několik let například opoziční zastupitel a bývalý primátor Dan Jiránek (ODS). „O prosazení participativního rozpočtu se snažíme každoročně. S něčím podobným jsme dokonce začínali už v době, kdy jsem dělal primátora. Od roku 2015 každoročně prosazujeme participativní rozpočet při schvalování městského rozpočtu, zatím se nám to ovšem bohužel nepovedlo,“ řekl Kladenskému deníku Dan Jiránek, který si myslí, že participativní rozpočet by mohl lidi dotlačit k tomu, aby se zajímali o to, co město s jejich daněmi dělá. „Participativní rozpočet umožňuje, aby lidé, kteří žijí nebo pracují či tráví volný čas v konkrétní lokalitě, měli přímý vliv na to, co se v jejich okolí děje. Jsme přesvědčeni, že by takový postup přispěl ke vzniku pozitivních vazeb mezi městem a jeho občany i mezi lidmi v dané lokalitě navzájem,“ nesouhlasí se slovy primátora o vzniku možných konfliktů Dan Jiránek.

Podle smečenské starostky Pavly Štrobachová sice zní pěkně, když se řekne, že občané budou sestavovat rozpočet. Na straně druhé je to podle ní ovšem poněkud populistické gesto. „Sestavování rozpočtu je odborná záležitost, ovlivňuje ho spousta okolností a zákonných norem. A to člověk, který se tím nezabývá, nemůže znát.Při sestavování rozpočtu samozřejmě zohledňujeme přání a požadavky občanů, spolků, škol, ale musíme respektovat krátkodobé i dlouhodobé plány a záležitosti. Nutno konstatovat, že sestavování rozpočtu je přímo závislé na stavu státní pokladny, schváleném státním rozpočtu a zejména rozpočtovém určení daní. Je toho zkrátka mnoho, co ovlivňuje financování obcí,“ vysvětluje Štrobacchová, podle jejíž slov se občané Smečna už na sestavování rozpočtu podílí. „Vyjadřují svoje přání a potřeby a my na ně hledáme peníze. Příkladem je přístavba školy, chodníky či ČOV,“ dodala starostka.

O participativní rozpočet se zajímá také starostka Unhoště Iveta Koulová. „Zúčastnila jsem se i semináře na toto téma, kde jsem měla možnost zjistit zkušenosti těch, kteří si již tuto možnost vyzkoušeli na vlastní kůži. Myslím, že je to výborná zkušenost pro občany, kteří zjistí, jaké to je zpracovat a prosazovat vlastní projekt. Na druhou stranu rozhodování o poměrně malé části rozpočtu vyžaduje značné množství koordinační práce, tam je na zváženou, zda je vynaložená energie pro organizaci adekvátní výsledku. Jako vše je třeba pečlivě zvážit všechna pro a proti,“ myslí si Koulová.

Několik let funguje participativní rozpočet ve druhém největším městě Kladenska – ve Slaném. Jeho občané měli letos možnost do konce června hlasovat v rámci projektu Milión pro občany. Aktivní jednotlivci i celé skupiny předložili celkem šest nápadů a zlepšováků pro lepší život ve městě. Radnice už vítěze soutěže zná, stejně jako projekt, kterému veřejnost poslala nejvíce hlasů. O tom, zda dá město návrhu zelenou a bude realizován, se dovědí autoři projektu i Slaňáci po jednání rady města, která zasedne 18. července.

Vítězem může být jen jeden, ale jak stojí v pravidlech soutěže, dostane se i na další do vyčerpání alokované částky, jíž je v tomto případě avizovaný milión korun. Mezi návrhy byl vznik dětského hřiště s herními prvky a vhodnou plochou v lokalitě Háje, třetí a čtvrtá etapa rozšíření Hradu Kocour, modernizace rozběžiště na atletickém stadionu, Rozšíření cyklohřiště Háje a úpravy křižovatek a vznik přechodů s bezbariérovými nájezdy v ulicích Třebízského a Stehlíkově.

V loňském ročníku v devítce projektů nejvíce zabodoval návrh Sylvie Webingerové, Nevyloučená Pražská. Mládež se tak například dočkala ohraničeného prostoru pro míčové hry mezi paneláky v Pražské ulici za bezmála půl milionu korun.