Požadavek reprezentací krajů včetně Středočeského na zavedení jednotných přijímacích zkoušek na střední školy zahrnujících bodové ohodnocení se stanovením jasné hranice, která žáky opouštějící základní školy rozdělí na studenty a na učně (zpravidla se v té souvislosti hovoří o „cut-off skóre“) experti Scio odmítají. „O budoucnosti tisíců dětí ročně by rozhodoval bezejmenný úředník,“ varuje mluvčí společnosti Veronika Nováková.

Představy hejtmanů o pomyslném oddělování zrna od plev ještě před nástupem na střední školy zavedením minimální bodové hranice při státních přijímacích zkouškách, což by podle Asociace krajů mělo přinést řešení s problémem stoupajícího počtu studentů, kteří neuspějí u maturitní zkoušky, nejsou podle expertů podloženy konkrétními důkazy. „Ve veřejné debatě zoufale chybí data,“ upozornila Nováková. A nabízí výpočty analytiků společnosti Scio vycházejících z vyhodnocení projektu Vektor, v jehož rámci středoškoláci absolvují v prvním a čtvrtém ročníku testy z českého jazyka a matematiky.

Závěry lze zjednodušit poměrně srozumitelně: z analýzy plyne, že zavedení ostré bodové hranice by připravilo o možnost přejít ze základní školy k maturitnímu studiu i významnou část těch, u nichž je předpoklad, že na střední škole nebudou mít vážnější problémy a v pořádku odmaturují.

„V modelovém případě a při použití testů z matematiky společnosti Scio by se po zavedení cut-off skóre na úrovni 30 % z celkového počtu bodů u přijímacích zkoušek na střední školu nedostala na maturitní obor více než čtvrtina dětí (28 procent), které přitom mají předpoklady překročit bodovou hranici potřebnou pro složení maturity,“ upozornila Nováková. S tím, že pro rok 2018 by to v rámci republiky odpovídalo 18 tisícům žáků – přesně 17 977. „V případě, že by nám stačilo pro vstup na střední školu pouze 20 procent bodů v přijímacím testu z matematiky, stále bychom z populačního ročníku vyřadili do mrtvé zóny bez maturity zhruba pět tisíc žáků, kteří v testování Vektor ve čtvrtém ročníku potřebný počet bodů získali,“ doplnila.

Z informací společnosti CERMAT vyplývá, že ani na třetí pokus nezvládnou maturitní zkoušku čtyři procenta maturantů. Síto v podobě bodového limitu u přijímacích zkoušek by však podle analýzy Scio připravilo o možnost získat maturitní vysvědčení podstatně větší podíl mladých lidí.

Protiargument krajů se však může přímo nabízet: maturita přece nemá být vnímána jako „formalita“ dostupná téměř každému – a složení této zkoušky by mělo garantovat odpovídající úroveň znalostí a dovedností. Neodrážet tedy pouze fakt, že se dotyčnému nakonec podařilo „projít“. Dohadování tak bude nejspíš pokračovat – přičemž hejtmani očekávají rozhodující reakci především z ministerstva školství.