Publikace byla před měsícem pokřtěna v Hornickém muzeu Příbram – a ne náhodou právě tam. Napsali ji jeho ředitel a historik Josef Velfl, geolog a klimatolog Václav Cílek a kolektiv autorů. Na vzniku publikace o 386 stranách, jejíž příprava trvala několik let, spolupracovalo celkem 16 autorů textu, 20 autorů vzpomínek – a také 29 fotografů i dalších odborníků.

Kniha se věnuje těžbě uranu na Příbramsku z pohledu historického i geologického, ale také mapuje současný stav přírody – neživé i živé – v oblastech dotčených těžbou; včetně nepřehlédnutelných hald, které už mnozí lidé považují za typickou charakteristiku zdejší krajiny.

Mnohým připomene a pro spoustu dalších nově otevírá témata, která se ve své době tak či onak dotýkala více než dvou set tisíc obyvatel tehdejšího Československa. Spíše až ke 300 000… Toto číslo není přehnané, plyne z informací historka Velfla. Deníku řekl, že příbramskými uranovými doly prošlo za dobu jejich existence asi sto tisíc pracovníků – a pokud přičteme rodinné příslušníky a další navazující profese, bylo příbramskými doly ovlivněno více než čtvrt milionu lidí; včetně politických vězňů.

Křest knihy Uranová Příbram v Hornickém muzeu Příbram.
Podívejte se: Nová kniha připomíná světový význam těžby uranu v Příbrami

„Tato kniha pojednává o ‚státě ve státě‘, jakým doly řízené sovětskými experty a kontrolované státní tajnou policií byly celá desetiletí. I přesto se zde ale odehrálo mnoho příběhů hornické cti a solidarity,“ zdůraznil Velfl. Není tudíž málo horníků, kteří na uranové doly vzpomínali jako na nejlepší léta svého života. Naopak jiní umírali na nemoci z přepracování, radioaktivního ozáření – a rovněž i alkoholismu.

„Neobvyklé životní podmínky, tvrdá a nebezpečná práce daly vznik mnohým příběhům, které se pohybují v nezvykle široké škále: od milostiplných zázraků na Svaté Hoře až po utrpení politických vězňů,“ poznamenal Velfl. Uranu na Příbramsku se kniha podle jeho slov věnuje jak coby geologickému objektu, tak také jako sociálnímu fenoménu. Mimo jiné se v Příbrami v souvislosti s jeho těžbou výrazně snížil věkový průměr obyvatel; vedle zmiňovaného alkoholismu se výrazněji rozšířily i hazard či prostituce.

Průvod Tří králů v Příbrami 2023.
Příbramí prošel průvod Tří králů. Vánoce skončily a začíná období masopustu

Nabízejí ale i širší souvislosti. Mimo jiné publikace připomíná, že se zdejší revír zařadil mezi největší ložiska žilného typu na světě. „Také díky této skutečnosti zaujímá v současné době v historické produkci uranu Česká republika 12. příčku mezi největšími těžařskými státy planety. Celkové pořadí je následující: Kanada, USA, Kazachstán, Německo, Austrálie, Jižní Afrika, Rusko, Ukrajina, Niger, Uzbekistán, Namibie a ČR,“ upozorňuje ředitel muzea na souvislost, jež leckoho překvapí.

Kniha připomínající i dosud neznámá fakta zaujme nejen odborníky, ale také laiky z tuzemska i ze zahraničí, kteří se o toto téma zajímají. Doplňují ji ostatně také texty v angličtině a v němčině. Ke koupi je nejen ve vybraných knihkupectvích, ale i přímo v Hornickém muzeu Příbram.

Vydalo ji nakladatelství Dokořán právě ve spolupráci s tímto muzeem a za finanční podpory Středočeského kraje; řadí se tedy do cyklu publikací o rozmanitých fenoménech středních Čech, které autorské kolektivy pod Cílkovým vedeném dlouhodobě připravují. Krajská podpora tomuto projektu vydržela, i když se během jeho trvání vystřídaly už tři zcela odlišné politické reprezentace.