Školství v kraji čeká revoluce. Začít by měla v Brandýse

Zemědělka učně nechce

Integrovaná střední škola Františka Melichara by se podle návrhu oboru školství měla od 1. září stát součástí zemědělské školy – tam se však zvedla vlna odporu. Odmítavý postoj vyjádřila petice, jejíž signatáři z řad studentů, učitelů, rodičů i příznivců razantně protestují. Obávají se, že po sloučení s „učilištěm“ (a navíc takovým, kde kontroly krajského úřadu i školní inspekce odhalily nedostatky), by zemědělka, na níž jsou už 120 let vyučovány zemědělské a od doku 2000 také ekologické obory, ztratila prestiž – a to by se projevilo i v poklesu zájmu uchazečů.

Z dokumentů předkládaných zastupitelům vyplývá, že v březnu se dopisem ohradil i ředitel zemědělské školy Michal Ornst. Mimo jiné uvádí, že studijní a učební obory na obou školách jsou nesouvisející a neslučitelné. „Stejná situace – nekompatibilita – je i v aprobacích a specializacích učitelů odborných předmětů,“ upozornil. S tím, že propojení není možné ani v případě všeobecných předmětů; jednak kvůli vysokému počtu žáků ve třídách, jednak z důvodu rozdílnosti výuky. Ředitel Ornst dále poukázal na kapacitu své školy i její vybavenost – a netajil se obavami, že by sloučení přineslo narušení stability pedagogického sboru. „V neposlední řadě bych rád upozornil na finanční stránku: sloučením by nedošlo k úspoře na platech zaměstnanců ani na provozních prostředcích,“ konstatoval. S poznámkou, že ani kvalita výuky by se nezlepšila.

Podezřelou z krádeže policisté znají, teď hledají její oběť

Poradit má expertní tým

Nejspíš se objeví emoce, připustila na středeční tiskové konferenci v Berouně hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO). Předpokládá nicméně, že díky koaličním hlasům ANO a ČSSD a podpoře komunistů dají zastupitelé sloučení zelenou. Naznačují to podle ní výsledky jednání „na koaliční bázi“.

Spojování brandýských škol by přitom do budoucna nemělo zůstat ojedinělé. Už po krajských volbách, kdy se vytvářela v říjnu padlá koalice ANO s ODS, STAN a Nezávislými Středočechy, měli krajští politici jasno: střední školství se musí změnit, aby fungovalo moderně. Aby s využíváním pomůcek odpovídajících 21. století vychovávalo odborníky, kteří naleznou uplatnění v praxi. A na tom se nic nemění ani dnes – stejně jako na tom, že úvahy o budoucím slučování dalších škol zůstávají na pořadu dne.

Jaké změny je třeba chystat, by měl napovědět aktuálně ustavovaný expertní tým. Za účasti politiků a školských odborníků, ale i hospodářské komory či podnikatelských svazů by měl začít pracovat již v květnu. Výsledkem jeho činnosti by měla být nová vzdělávací koncepce odpovídající aktuální situaci a potřebám trhu práce (a mimo jiné také zajišťující, aby praxi studenti absolvovali v reálných podmínkách a ne na počítačích). „Není to příjemné téma,“ připouští hejtmanka – dodává ale, že její tým má „odvahu kyselé jablko nakousnout“. Uvedla současně, že potřebné změny nemohou přijít během roku; jejich řešení bude i věcí příštího volebního období. Nejprve je prý ale na místě vytvořit koncepci. „Musíme mít noty, podle kterých budeme postupovat,“ konstatovala Jermanová.

Dirigent a falešné tóny

Hejtmanka odpověděla i na poznámku Deníku, který poznamenal, že opozice jistě upozorní na chybějícího „dirigenta“. Zvlášť oponenti o ODS vytrvale poukazují na odchod vedoucího odboru školství krajského úřadu Radka Coufala, jehož nástupce zatím chybí (zastupováním je pouze pověřen Jan Chuchler). „Funkce vedoucího odboru je pro správné fungování škol dost zásadní,“ zdůraznil krajský zastupitel a poslanec Jan Skopeček.

Za „dirigenta“ nicméně Jermanová považuje nikoli úředníka, byť na postu vedoucího odboru, ale radního pro oblast školství. Tedy funkci, na níž právě Skopečka v říjnu vystřídal Zdeněk Seidl. Coufala hejtmanka označila jako odborníka – nicméně problémem prý byla schopnost komunikační shody právě s novým radním. „Proto jsme se dodali, že činnost na krajském úřadu ukončí,“ uvedla s důrazem na to, že šlo o dohodu.

Osobní trable, vysvětlila hejtmanka neúčast na jednání radních