Sloučení? O nás bez nás, chtějí kralupští středoškoláci protestovat proti kraji

Zda a jak přesně bude fungovat, nyní není jasné. O jejím sloučení se školou v Neratovicích mají v pondělí hlasovat krajští zastupitelé. Právě ti přijmou konečné rozhodnutí jako zástupci zřizovatele: obě školy (jako ostatně i většina dalších středních škol a učilišť v regionu) fungují jako příspěvkové organizace Středočeského kraje.

Není to přitom první podobné rozhodování. V rámci takzvané optimalizace sítě středních škol vyvolalo značnou pozornost březnové hlasování o sloučení dvou příbramských gymnázií. Proti hlasitě vystupovali zástupci rodičů, pedagogů i studentů. Někteří dostali slovo i na zasedání krajského zastupitelstva. Ani jejich obsáhlá argumentace však nezabránila rozhodnutí o připojení Gymnázia pod Svatou Horou k jinému příbramského gymnáziu v ulici Legionářů; byť ruce „pro“ nezvedli ani někteří koaliční zastupitelé spjatí s Příbramí. Nesouhlasné hlasy se hlasitěji ozývaly také v souvislosti s rozhodováním o přesunutí učiliště ze Středokluk na Praze-západ do Kladna. Ani v tomto případě na rozhodnutí o sloučení příspěvkových organizací neměly protesty vliv.

Reagovat na situaci i ušetřit

Optimalizace sítě středních škol (jež má mimo jiné řešit naddimenzovanou kapacitu s nabídkou oborů, o něž není zájem) je podle středočeského radního pro oblast vzdělávání a sportu Milana Váchy (STAN) nezbytná; leckteré kraje už ostatně slučování a rušení středních škol a učilišť mají za sebou. Vácha v souvislosti s těmito změnami hovoří například o zkvalitnění výuky lepším využitím odbornosti pedagogů, o širší nabídce pro studenty, s níž může přijít větší škola, ale zdůrazňuje i snížení nákladů, omezení administrativy či možnost opustit zchátralé a často i poloprázdné budovy, o něž se je nyní třeba starat – přičemž tyto povinnosti z velké části mění ředitele škol z šéfů pedagogických kolektivů ve správce nemovitostí.

Školáci a jejich rodiče. To jsou skupiny, jež koronavirus trápí nejvíc

Obzvlášť hlasitě na jaře zaznívaly požadavky, že v podobných případech musí předcházet větší diskuse – a na vysvětlování a debaty o chystaných změnách má dojít s předstihem. Podobné to bylo i v minulém volebním období, kdy tehdejší radní pro oblast školství Zdeněk Seidl (ČSSD) po několika marných pokusech o schválení změn předkládání dalších návrhů na slučování škol vzdal. Konstatoval, že nedokáže zajistit většinovou podporu zastupitelů – s tím, že to je úkol pro nástupce v nynějším volebním období.

Stejné námitky je nyní slyšet v Kralupech. Pedagogové i rodiče se zlobí, že informace o chystaných změnách se k nim dostaly nedlouho před hlasováním středočeského zastupitelstva. Někteří se podle informací Deníku chystají v pondělí do Prahy, aby krajským zastupitelům zdůraznili, že jsou proti sloučení – a vysvětlovali i důvody. Rozhodují se tak navzdory tomu, že část z nich zhlédla videozáznam s vystoupením Příbramských – a ví, jak v březnu dopadli.

Kralupští chtějí například namítat, že nebude jednoduché dojíždět do Neratovic – zvlášť pro studenty a učně, kteří nyní do školy jezdí z bydliště ve Slaném, Velvarech či Tursku. Před krajským úřadem by studenti mohli demonstrovat s cedulemi O nás bez nás. Radní Vácha to považuje za uměle vytvářený tlak. „Myslím, že nesouhlas iniciovala paní ředitelka informacemi, které rozesílá rodičům,“ řekl ve čtvrtek Deníku.

Místo studentů a učňů žáci

Podle plánů vedení kraje by kralupská škola s dlouhodobě nízkou naplněností a nižší mírou úspěšnosti u maturitních zkoušek měla zaniknout – s tím, že část výuky se přesune právě do Neratovic. „Tam se chceme pokusit o obnovení oboru chemie ve spolupráci se Spolanou,“ řekl Deníku Vácha. V případě přípravy mechaniků a elektrotechniků se počítá se stěhováním do mělnické ISŠ technické; formálně však podle jeho slov slov může existovat pouze jedna nástupnická organizace.

Areál, kde špatný stav většiny budov naznačuje potřebu investic v řádu desítek milionů korun, by představitelé kraje chtěli co nejdřív opustit. Až na část pozemku, který má být zachován jako rezerva pro kraj, počítají s předáním městu, jež by budovy mohlo po rekonstrukci využít pro základní školu. O její potřebnosti radnice jedná se zástupci okolních obcí. Zrovna ve čtvrtek se uskutečnila schůzka zástupců hejtmanství s vedením města i okolních obcí. „Budeme o ní informovat na facebooku,“ řekl Vácha Deníku. Za sebe závěry shrnul do několika slov: „Naplněnost školy znají a myslím, že našim krokům rozumějí; areál ostatně bude sloužit pro potřeby města.“

PODÍVEJTE SE: Učňové ze Škodovky vymýšlejí Afriq. Speciál pro pouštní rallye

Odpůrci sloučení naopak poukazují třeba na loni nově vybudovanou laboratoř, která byla pořízena i díky dotaci z peněz od Evropské unie: grantu z Integrovaného regionálního operačního programu. Spoléhají na takzvanou podmínku udržitelnosti – tedy povinnost zajistit, aby podpořený projekt nadále fungoval a sloužil; jinak by bylo nutno dotaci vracet. To by podle nich mohlo k záchraně školy pomoci.

Proč za těchto okolností pořádala kralupská škola den otevřených dveří, aby zájemcům studium představila své obory? A další termíny ohlašuje na leden? Ředitelka školy Dagmar Binková Deníku vysvětlila, že termíny vypsala už v době, kdy o plánech zřizovatele neměla tušení. Škola rozjela i přípravné kurzy; právě na čtvrtek bylo také pozváno 40 zájemců o maturitní obory, aby si vyzkoušeli přijímací zkoušky nanečisto. Jestliže nic není rozhodnuto, neměla důvod akce rušit.

Sama se o tom, co se chystá, dozvěděla 5. října. To potvrzuje i kraj s tím, že se tehdy ve škole uskutečnilo výjezdní jednání výboru krajského zastupitelstva pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost. „Areál jsme si prošli a viděli žalostný stav. Současně jsme se seznámili s nízkou naplněností oboru, kdy například ve čtvrtém ročníku maturitního oboru chemik studuje 14 žáků a ve druhém ročníku 22. Celkově školu navštěvuje 133 dětí v šesti oborech, což je natolik roztříštěné, že potřebujeme situaci konsolidovat,“ shrnul Vácha své argumenty. S ředitelskou neratovické školy zástupci hejtmanství věc projednávalo o něco dřív: 21. září.

Binková Deníku řekla, že od té doby s radním Váchou jednala třikrát; naposledy 9. listopadu. Tehdy prý dostala doporučení informovat rodiče žáků a studentů. Krajští radní pak o tom, co navrhnou zastupitelům, rozhodli 11. listopadu – a tato informace se začala šířit mezi rodiči. Když se pak 24. listopadu konala on-line třídní schůzka, protáhla se na dvě hodiny. V notně rozjitřené atmosféře.

Šedesát let existence školy

Kralupská škola, která nabízí vzdělání v oborech chemických, elektro, strojních i IT, nedávno oslavila 60. výročí svého vzniku. Na tři roky, které tam strávila v letech 1985–88, dodnes vzpomíná redaktorka Kladenského deníku Kateřina Nič Husárová. „Z domova ve Slaném jsem nedojížděla, ale bydlela jsem na internátu; tam jsem se naučila uklízet i vařit,“ svěřila se. Chválí ale i to, co se naučila přímo ve škole, a dodnes s úctou jmenuje řadu svých pedagogů.

Oceňuje také lyžařské kurzy, kdy škola půjčila vybavení a ona nemusela mít své, a připomíná, jak v rámci soutěží, sportovních i recitační, objela část tehdy nám běžně dostupné ciziny: od Sovětského svazu přes Bulharskou lidovou republiku až po Německou demokratickou republiku. „Už tehdy začínali někteří na této škole pracovat s počítači; tehdy na Atari; internát také měl vlastní kino v posluchárně nebo pořádal taneční a další volnočasové aktivity,“ upozornila.

„Měli jsme k dispozici mnoho zájmových kroužků, ať atletický, orientační běh, kluci měli na dvoře školy i formule, tenisovou stěnu, mohli jsme zdarma chodit na bruslení, měli jsme taneční kroužky – v té době break dance i klasiku, vodácký kroužek a jiné. Na internátě jsme měli i klavír. Zkrátka nepřeberné množství aktivit. K tomu jsme za výborný prospěch dostávali stipendium; na tehdejší dobu dost vysoké. Na druhé straně: kdo měl špatné známky nebo bodování na internátě, nešel ani ven,“ zavzpomínala.