Zřizovatelem většiny středních škol a učilišť ve středních Čechách je právě kraj. A ze Seidlových slov vyplynulo, že do konce volebního období 2016 – 2020 nelze očekávat zásadní změny. Debaty o nich se rozhoří až po krajských volbách. Možná už během volební kampaně.

Nejen rušit a slučovat

Volání po reformě středního školství v kraji zaznívá dlouhodobě. S tím, že není únosné, aby některé školy byly poloprázdné, aby „vyráběly“ absolventy, pro něž pak není uplatnění – a naopak nereagovaly na aktuální poptávku. Nebo na nárůst počtu obyvatel na Praze-východ. Na to mezi středočeskými politiky kývne každý. Jiná situace nastává, když se o reformních krocích začne mluvit konkrétně. Pak se proti „slučování“ škol či jejich „rušení“ vzedme vlna odporu. S výhradami se ozývají pedagogové, studenti, rodiče i starostové. A rovněž politici – například Zbyněk Coufal, jehož KSČM v kraji obvykle podporuje kroky vládnoucí koalice ANO a ČSSD, trvá na tom, že optimalizace školské soustavy musí vycházet z jasné koncepce. „Nesmí docházet k nekoncepčnímu rušení a slučování škol,“ zdůraznil. A jedním dechem připomněl, že optimalizace musí řešit i budování nových oborů.

Naposledy bylo rušno v zimě kolem návrhu na sloučení škol na Kolínsku a na Praze-východ. Vedení kraje navrhovalo spojit odbornou školu v Českém Brodě-Libici s kolínskou průmyslovkou, stejně jako gymnázií v Čelákovicích a v Brandýse nad Labem-Staré Boleslavi. Rozhodnout měli v únoru krajští zastupitelé, ale nakonec byl tento bod z jejich jednání stažen. A třeba už na sklonku roku 2017 padl záměr spojit učiliště na pomezí Prahy-východ a Prahy-západ; v Kunicích a Jílovém u Prahy.

Něco podobného zřejmě není aktuálně na obzoru – a do krajských voleb už nejspíš nebude. Nanejvýš se odehrají debaty v zastupitelských klubech (tedy jednotlivých stranických uskupeních). Podle slov radního se zatím třikrát sešla jím ustavená expertní skupina, jež vytvořila seznam škol zhodnocených podle „určitých kritérií“. „Dosti obsáhlý materiál,“ konstatoval Seidl. Hovoří o podkladech, s nimiž bude moci pracovat nová reprezentace vzešlá z krajských voleb v příštím roce. „Rozhodování může ovlivnit nové financování školství od roku 2020,“ upozornil. S tím, že peníze mají školy nově dostávat nikoli podle počtu žáků, ale za odučenou hodinu (jinými slovy: za třídu) – čili školy, které mají třídy naplněné, by si mohly pohoršit.

Rozhodnutí až po volbách

„Máte odvahu něco změnit?“ obrátil se na Seidla opoziční zastupitel Jan Skopeček (ODS), který byl na postu radního pro školství jeho předchůdcem. Chce vědět, zda nynější vedení kraje bude o optimalizační kroky usilovat ještě v tomto volebním období (tedy během následujícího roku). Podle Seidlových slov není vhodná chvíle něco uspěchat s ohledem na nové financování. „My předáme materiály těm, kteří budou následovat po nás,“ shrnul radní aktuální plány změn středního školství.
„Politiku nechme stranou,“ zdůraznila hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO), podle níž je třeba vše připravit tak, aby „školství mělo hlavu a patu a šlo správným směrem“. Nezastírá však, že po volbách bude muset přijít politické rozhodnutí o tom, na čem optimalizaci postavit – ať už v té době bude u vesla kdokoli.

Posuzování středních škol pracovní skupinou:
- Ekonomická udržitelnost školy se zajištěním schopnosti fungovat bez nutnosti provozních dotací
- Oborová optimalizace (místo primární snahy „naplnit školu“ klást důraz na praktickou využitelnost)
- Úroveň výchovně vzdělávacího procesu včetně zajištění kvalitních vyučujících i odborného zázemí
- Zvažování dalších kritérií hodnocení škol, jejich užitečnosti pro absolventy (možnosti uplatnění) i pro pracovní trh (skutečná potřeba konkrétních oborů, a to včetně výhledu do dalších desetiletí), stejně jako přínos pro region (dostupnost, spádovost, žádané obory nyní i podle předpokladů v budoucnu)
- Demografická studie postihující očekávaný vývoj počtu obyvatel v jednotlivých oblastech kraje
- Spolupráce s dalšími partnery: s hospodářskou komorou, odborovými svazy, zástupci regionů

Zdroj: jednání středočeských zastupitelů