Zatím poslední doložený výskyt tornáda se datuje do roku 2001, tehdy se poslední květnový den savý vír prohnal středočeským okresem Benešov a Havlíčkobrodskem na Vysočině. Zaznamenaná síla tornáda byla F3 a F2, což znamená značnou sílu a rychlost až 300 km/h. Zcela zničeno bylo několik lesů — stromy byly vykrouceny, či vylomeny nad kořenem a odhazovány, zničeno bylo několik stodol a hospodářských stavení, poničeno několik obytných domů.

Na první pohled vír vypadal jako tornádo, ale jedná se zřejmě o tromb.
FOTO: U Příbrami byl viděn jev podobný tornádu

Ten den se nejprve menší bouře vyskytla na jiných místech v kraji. „Zárodky první z těchto bouří vznikly kolem 11:00 v Německu v okolí Lipska, na naše území přešly přes Krušné hory a dále pokračovaly přes Chomutovsko, Lounsko, Kralupy nad Vltavou a ve slabší podobě směrem na Nymburk a Poděbrady. Na této bouři se vyskytla dvě svědecky doložená slabší tornáda," uvedl tehdy na webu Českého hydrometeorologického ústavu Martin Setvák.

„První z nich u Kralup nad Vltavou, mezi obcemi Dušníky nad Vltavou a Všestudy, v těsné blízkosti dálnice D8. Dle svědectví Rudolfa Tomse ze Všestud mělo tvar klasického trychtýře. Jeho spodní část lámala vzrostlé topoly a poničila část střechy místní sušičky chmele, chmelnice a elektrické rozvody,“ dodal Setvák.

První svědecky prokázané tornádo

Druhá bouře, jednoznačně nejsilnější toho dne na území ČR, začala svou pouť kolem 11:50 na západě Čech, prošla ještě ve slabší podobě přes Křivoklátsko a jižní okraj Prahy a nad okresem Benešov začala její „tornádická“ etapa - kromě Benešovska řádila tornáda především mezi Zručí nad Sázavou až po Světlou nad Sázavou. Bouře pak zeslábla na Havlíčkobrodsku kolem 16:00.

„První svědecky prokázané tornádo se vyskytlo na Benešovsku, mezi obcemi Kochánov a Střížkov. Jan Škvor pozoroval tornádo z Kochánova, průměr tornáda odhadl na cca 150 metrů, pozoroval jej po dobu asi tří minut, poté mu zmizelo z dohledu. Další oblastí, zasaženou tornádem, byl dlouhý pás území v okolí Sázavy, mezi Zručí nad Sázavou a Světlou nad Sázavou. Tornádo pravděpodobně vzniklo nad Milošovicemi. Toto tornádo vytvořilo stopu škod širokou cca 400 až 500 m, dlouhou kolem 4,5 km,“ popisoval tehdy Martin Setvák.

Tornádo a příval kroup velkých jako husí vejce se v čtvrtek večer prohnaly Podlužím. Na Břeclavsku způsobily katastrofální škody třeba v Moravské Nové Vsi.
Pobořeným obcím na Moravě chce Středočeský kraj pomoci milionem korun

Většina stavení ve stopě tornáda přišla zcela o střešní krytinu, případně i o krovy, jejichž nosné trámy pak byly rozsety po okolí. Ovocné stromy byly vykrouceny či vytrhány z kořenů a přeneseny na větší vzdálenosti, některé byly vláčeny po zemi.

Další zaznamenaná tornáda ve středních Čechách už byla znatelně krotší. 26. dubna 2009 bylo viděno tornádo ve Slaném a škody byly minimální. 27. května pak bylo viděno tornádo u Chotětova na Maldoboleslavsku. Zaznamenán byl pouze trychtýř, vidět byl necelé tři minuty.