Vaším nosným programem je dění kolem zubra evropského.

Ano, jsme jediná zoo v republice, které se podařilo dát dohromady chovnou skupinu nížinné linie zubra evropského. Jde o jedinou linii, kterou je možné vypouštět do volné přírody. Na tomto projektu spolupracujeme s biotechnologickým centrem Jihočeské univerzity a neziskovou organizací Česká krajina. Chovné stádo jsme poskládali z jedinců z Polska a Německa.

Jaká lákadla ve vaší zahradě návštěvník najde?

Největším tahákem jsou papoušci. Podařilo se nám poskládat jedinečnou kolekci ar zelenokřídlých, které patří mezi ohrožené druhy. Je to druhý největší papoušek světa, hned po aře hyacintové. Určitě lákadlem, které navštíví každý, kdo do zoo přijde, jsou naše vlčata, která jsme odchovali doslova na „flašce“. Mnozí návštěvníci je pamatují jako štěňata, dnes už je to smečka. Atraktivní je u nás také tygr usurijský a medvědi. Máme raritní druh skotu, původem z Portugalska, který se nazývá katchena. Pak bych zmínil třeba ovci Jákobovu, což zajímavý druh ovce, který má čtyři až šest rohů.

Prozradíte, o jaké přírůstky bojujete, o jakých jednáte, o které usilujete?

Je toho více, ale prozrazovat nebudu. Určitě ale mohu říci, že připravujeme výstavbu ptačího domu, kde bychom chtěli mít raritní druhy papoušků. To je ale výhled na dva tři roky dopředu. A v září by se u nás měl objevit druhý velbloud, o kterém jednáme se zoo v německém Chemnitzu.

Zahradu znáte doslova jako své boty. Které zvíře máte nejraději?

Všechna.

Jasně. Ale které nejvíce?

Nemám tu zvíře, které bych neměl rád. Nemáme tu hady, ke kterým jsem jaksi nenašel kladný vztah. Oblíbené? Kromě papoušků, které mnoho let chovám, mám naopak velice kladný vztah ke krkavcům. Máme tu mláďata, která jsem ručně dokrmoval, a krkavci jsou velice inteligentní tvorové. Tak asi ty mám rád o malinko více než ostatní zvířata. Ale jen o malinko.