Proč jste se chtěl stát Mužem roku?
Byla to náhoda. Můj manažer mě oslovil, jestli bych to nechtěl zkusit, tak jsem to vyzkoušel a povedlo se.

Byla pro vás soutěž náročná?
Ano velice. Není to jednoduché nacvičovat den za dnem třeba deset hodin. Vůbec jsem nečekal, že by to mohlo být tak náročné.

Z jakých důvodů si myslíte, že jste vyhrál Muže roku?
Na nic jsem si nikdy nehrál a zůstal jsem svůj. A hlavně podporuji světový mír (smích).

Co pro vás získání titulu Muž roku znamená?
Poctu, jsem nejkrásnějším mužem v republice, co víc si přát (smích).

Domníváte se, že vám k vítězství napomohlo také vaše tetování?
Myslel jsem si, že mi tetování může pomoci a asi je to i pravda.

Kdo byl během soutěže vaší největší oporou?
Rodina i přátelé mě hodně podporovali a věřili mi.

Je o vás známo, že jste zaměstnancem vězeňské služby ve Vinařicích. Co na vaše vítězství říkali kolegové a vězni?
Ať už kolegové nebo vězni, všichni mi gratulovali.

Jak jste k tomuto povolání dostal?
Po škole jsem hledal práci a do Vinařické věznice mě vzali.

Jaké máte nyní plány do budoucna?
Zatím čekám co bude, ale za dva měsíce vyrazím na Filipíny na mezinárodní soutěž. Doufám, že i tu vyhraji.

Fanoušků máte bezesporu nespočet. Není to náročné být obletován tolika dívkami a ženami?
Není, jsem na to zvyklý.

Jak vypadá váš obyčejný den?
Po ránu si dám snídani, vyřídím co potřebuji, jdu si zacvičit. Odpoledne si uvařím oběd, jdu si zaplavat nebo vyřizuji korespondenci. Učení angličtiny, večeře a pak už jen lenoším nebo se jdu někam pobavit. Ovšem tak vypadá můj nepracovní den.

Pocházíte ze Slaného. Jaký máte vztah k rodnému městu, a jaká místa byste doporučil navštívit těm, kteří do Slaného prozatím neměli cestu?                                                                                                                                                                                                                             Mám tohle město velmi rád, líbí se mi tu. Jinak bych doporučil jeden nejmenovaný bar, tam se možná uvidíme.