Není nicméně v silách zřizovatele školy ovlivnit, jak budou vypadat jednotlivé hodiny; nějaké pokyny nebo metodiky by mnoho nevyřešily. Deníku to řekl starosta Psár na Praze-západ Milan Vácha (STAN), jemuž je téma blízké z různých úhlů pohledu. Stojí v čele obce, která zřizuje základní školu, na níž on sám učí: občanskou výchovu v 8. a 9. ročníku. A je středočeským radním pro oblast vzdělávání a sportu – tedy reprezentuje kraj, který je zřizovatelem řady středních škol a učilišť.

Slova z nahrávky byla za hranou

Vácha pozorně sleduje informace točící se kolem případu z Prahy 6, kde se učitelka při hodině slohu v osmé třídě pustila do výkladu věnovaného aktuální válce na Ukrajině. Přičemž podle žákovské nahrávky z mobilního telefonu zazněly i údaje, jež se v pak médiích dočkaly zhodnocení jako dezinformace (pro)ruské propagandy. „To už bylo daleko za hranou,“ zhodnotil Vácha pro Deník tento případ – tedy alespoň to, co o něm ví z médií. „A podle toho, co jsem viděl na nahrávce, i podle reakcí žáků to u ní nebylo ojedinělé,“ míní o působení této pedagožky.

ZŠ a MŠ Na Dlouhém lánu.
Učitelka s proruským postojem útočí na školáka: potrestejte ho za nahrávku

Má však za to, že i když je případ ojedinělý pozorností, která se mu věnuje, podobným způsobem mohou kantoři vystupovat častěji. A nejen na téma Ukrajiny. „Tak to bylo i za covidu; stane se, že člověk potká pedagogy, o kterých si myslí, že by neměli učit,“ konstatoval Vácha. „Tehdy se ukázalo, že tohle nebude ojedinělý případ. Někteří učitelé se podle něj naopak brání ukázat své vnitřní přesvědčení; takový dějepisář si prý dá pozor, aby se nedostal už ani k roku 1968. Sám Vácha „své“ občanské výchově přikládá velkou důležitost. Má za to, že to, co žákům předá, bude pro většinu z nich podstatnější než třeba poznatky o zvířatech a rostlinách z přírodopisu.

To, že by z pozice zřizovatele školy bylo bylo možné stanovit požadavky na měřítka pravdivosti, objektivity a nestrannosti, případně přímo ovlivnit, jak v takových případech má výuka vypadat, však vnímá jako nereálné. Vytvářet metodiky a doporučení tohoto typu by prý nemělo smysl. Zřizovatel může dění ve výuce ovlivnit výběrem ředitele či ředitelky, kteří zase vedou své podřízené. „A musí vždy citlivě posoudit, kde je hranice,“ poznamenal.

Mít svůj názor není zakázáno

Roli ředitele a celého pedagogického sboru zdůraznila pro Deník také Hana Kasíková, která učí didaktiku na katedře pedagogiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Doporučuje, aby si učitelský kolektiv na škole pohled na některé aktuální záležitosti vydiskutoval. „Dopředu; než jdou k dětem,“ upřesnila. Třeba informace, že existuje propaganda, určitě zaznít má. Učitel se musí držet vědeckých poznatků a vyhýbat ideologii. „Nepřestoupit hranici, která může být velmi křehká,“ řekla Deníku Kasíková.

Obecně se na to, jak přistupovat k tématům, kde se objevují různé názory a různé informační zdroje, pedagogové připravují – už v rámci úvodu do pedagogiky – přičemž platí, že důraz je třeba klást na kritické myšlení. Na druhou stranu zůstává faktem, že jakýkoli trénink nemůže pedagogy připravit na všechny situace, do nichž se jako vyučující mohou dostat. A je těžké jít do diskusí a zůstat neutrální, když studenti své názory vyjadřují. Zůstat „stát stranou“ by u některých témat bylo nejen obtížné, ale i žáci bývají zvědaví, co si osobně myslí jejich vyučující.

Útok mačetou na učitele na Středním odborném učilišti v ulici Ohradní.
Šikana od učitele? Spolužáci se vyjadřují k vraždě na pražském učilišti

Docentka Kasíková současně připomněla, že tyhle otázky nejsou ničím novým. Ukazují to dřívější dotazy týkající se nejrůznějších případů z praxe. Sama v minulosti vedla diplomovou práci, z jejíchž výsledků vyplynulo, že učitelé vědí, jak by měli postupovat – někdy je ale těžké se k některým tématům nevyjadřovat a není snadné zůstat nestranným. Ne vždy se to ostatně pedagogům také jeví jako účelné.

Školy očima ministra: zdravé vztahy i informace
- Doporučení, jak s dětmi o konfliktu na Ukrajině hovořit, dostaly školy v dopisu ministra školství Petra Gazdíka (STAN) ihned po jeho začátku.
- Ministr především zdůraznil, že do škol nepatří slovní či fyzické útoky, šikana nebo snad lynčování kohokoliv za příslušnost k národnosti. Apeloval, že úkolem škol je posilovat zdravé vztahy – přičemž do nich nepatří dělení na „my a oni“ ani válečné nepřátelství.
- Ministr Gazdík dále upozornil na příval nejrůznějších informací – ne vždy věrohodných či přiměřených věku. „To může vyvolat široké spektrum emocí: od pocitů nejistoty, obav o životy blízkých až po nenávist. Obzvláště v těchto chvílích je potřeba, abychom ve školách nejen pomáhali všechny přicházející informace zpracovávat, ale také vytvářet bezpečný prostor pro otázky i emoce, stejně jako příležitosti k solidaritě a pomoci,“ uvedl.
- Následovaly další metodické materiály, včetně metodiky připravené ve spolupráci s Národním ústavem duševního zdraví; najít je lze webu edu.cz/ukrajina.
Zdroj: Aneta Lednová, mluvčí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR