Je určen například ke sledování nebezpečí vzniku koroze u dopravních objektů – ale také v automobilovém průmyslu, logistice i při ochraně kulturních památek, upozornila v pondělí Mirka Kremrová ze Středočeského inovačního centra (SIC).

Právě SIC do příprav projektu aktivně vstoupilo, když se jeho týmu podařilo dát dohromady výzkumníky z Technoparku Kralupy, který je součástí Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, s týmem společnosti Gema z Unhoště, jež je známá zejména výrobou cenových totemů pro čerpací stanice pohonných hmot. Věnuje se však i vývoji rozmanitých elektronických zařízení pro nasazení v oblasti řízení i měření.

Díky tomu, že se pomocí služby SIC Connect zaměřené na hledání partnerství mezi výzkumníky a firmami z praxe podařilo spojit síly, oba partneři mohli nabídnout to nejlepší ze svých schopností, dovedností a možností. Obyčejně spíš hledají firmy pomoc výzkumníků, kteří by pomohli překonat výzvy, na něž vlastními silami nestačí – tentokrát to ale bylo jinak…

Vědecký tým potřeboval partnera, který by pomohl proměnit ve skutečnost jeho nápad na řešení technologie pro nepřetržitý korozní monitoring atmosférickém prostředí. Jinými slovy: jde o zařízení schopné odhalovat podmínky, za kterých hrozí rezivění – a včasným varováním umožní přijmout opatření zabraňující vzniku škod.

„Atmosférická koroze je způsobena kombinací vlhkosti, teploty a přítomností znečišťujících látek jako jsou oxid siřičitý, výpary kyselin nebo rozpustné soli,“ vysvětlil Tomáš Prošek z Technoparku VŠCHT v Kralupech nad Vltavou. S tím, že korozní agresivitu prostředí je žádoucí průběžně sledovat, aby se zabránilo ztrátám na materiálu – či dokonce na lidských životech.

Díky tomu, že se připojila společnost Gema, jejíž tým nabídl nejen zkušenosti s vývojem pokročilých elektronických zařízení a znalosti v oblasti bezdrátového přenosu dat, ale i schopnost uplatnit nový výrobek na globálním trhu, vzniklo zařízení, které podle svých tvůrců nemá ve světě obdoby.

„Lze je umístit například do lodního kontejneru, datového IT centra nebo muzea, kde hrozí poškození exponátů vlivem špatné kvality ovzduší,“ nabízí Prošek z Technoparku Kralupy možnosti využití. Reagovat na zjištěné hodnoty je pak možno například regulací klimatizace nebo dalšími rozhodnutími.

„Průzkumem trhu jsme zjistili, že o zařízení je velký zájem,“ konstatoval. Díky spolupráci s unhošťskou firmou se navíc podařilo vyvinout zařízení, jež vyniká citlivostí, zpracováním dat, stejně jako malou velikostí – a k jeho přednostem patří i bezdrátový přenos dat a dlouhá životnost baterie. Jde totiž o „chytrou krabičku“, která nepotřebuje jakékoli dráty.

Než se podařilo dospět do této fáze, musely si oba týmy kápnout do noty – a nejprve se vůbec potkat. Kralupští výzkumníci hledali vhodného partnera z oblasti průmyslu, který by pomohl s vývojem zařízení – a především pak s jeho výrobou a prodejem. Tým SIC nejprve vyhlédl dvě společnosti, jež jednak měly co nabídnout – a jednak měly chuť se do projektu pustit, připomněl business development manažer SIC Pavel Jovanovič. „Z nich volba nakonec padla na firmu Gema z Unhoště,“ poznamenal.

Následně společný záměr podpořila Technologická agentura ČR; v rámci programu Trend získal projekt téměř 30 milionů korun. Není je ještě třeba vývoj zařízení dokončit – a pak půjde o to hlavní: nabídnout je zákazníkům – a na trhu uspět. Petr Šindler, který má ve společnosti Gema na starosti technickou podporu, nepochybuje, že se to podaří. I proto chválí přínos SIC k vzájemnému propojení akademických a soukromých firem. „Navíc vychází z velmi dobré znalosti místního prostředí,“ ocenil.

Jeho slova se zdají potvrzovat další plány obou partnerů. Společným vývojem korozního monitoru totiž vzájemná spolupráce nekončí. Chystá se další projekt, tentokrát zaměřený na sledování kvality ovzduší.