Z připravené částky převyšující půl miliardy korun ještě zůstává k rozdělení 60,1 milionu korun. Na počátku týdne hejtmanství evidovalo 4110 žádostí, jejichž předkladatelé dohromady uplatňují nárok na necelých 450 milionů. Přesně to zatím dělá 442 101 850 Kč. Žádosti lze podávat až do vyčerpání peněz, nejpozději však do června.

Z celkové částky 502,23 milionu korun by nakonec mohly být uspokojeny žádosti více než pěti tisíc Středočechů. Jejich konečný počet však lze zatím pouze odhadovat.

Poskytované částky jsou totiž odstupňovány podle kategorií zařízení, na která jednotliví zájemci požadují příspěvek. Nejvíce se vyplácí na nahrazení kotle tepelným čerpadlem – podané žádosti přitom prozrazují velký zájem právě o jejich pořizování, jímž se Středočeši odlišují od ostatních regionů – nejnižší částka pak připadá na kombinovaný kotel umožňující spalování biomasy i uhlí (a podporu na čistě uhelné kotle už na rozdíl od minulosti nelze nyní čerpat vůbec). Jistou roli hraje navíc i stav ovzduší v regionu, ze kterého žadatel pochází.

Zatímco nyní se žádosti podávají elektronicky, tedy bez front, a vzhledem k výši rozdělované částky se jejich přijímání protáhlo na měsíce, v dubnu byla situace zcela odlišná. Tehdy se před budovou krajského úřadu na pražském Smíchově vytvořila obrovská fronta – a v té někteří zájemci o peníze strávili v mrazivé slotě i několik dní. Šok pak přineslo zjištění, že mnohé z čekajících „předběhly“ žádosti předané kurýrem na jiné podatelně, ačkoli žadatelé měli informaci, že takový postup nebude možný.

Situaci, která přispěla k rozdmýchání roztržky v tehdy vládnoucí středočeské koalici, vyřešili krajští zastupitelé mnohamilionovou záplatou. Z rozpočtu kraje uvolnili 22,5 milionu korun na uspokojení 187 předběhnutých žadatelů, když Jermanová uznala, že ze strany hejtmanství došlo k pochybení. Administrace této várky žádostí podle jejích slov pokročila – a nyní se již schyluje k podepisování smluv.

Běžně poskytované kotlíkové dotace jsou evropskými penězi, které ministerstvo životního prostředí rozděluje občanům prostřednictvím krajů. Tento na pohled poněkud krkolomný postup souvisí s omezeními, komu lze a komu nelze poskytovat evropské dotace. Důvody jsou vlastně formální: bez krajských výzev by peníze přímo k jednotlivým domácnostem putovat nemohly. Důležité je také ohlídat, aby dotace byly využívány pouze v objektech sloužících k trvalému bydlení. Na vytápění rekreačních objektů je čerpat nelze.