Panu Jindřichovi zbývá z letošních 330 kilogramů medu, které mu dalo jeho devět úlů, už jen posledních dvanáct sklenic. Ty si šetří pro rodinu. Nic totiž nepomůže zbavit se nachlazení rychleji než každodenní lžíce medu.

Podobně se zásoby tenčí asi polovině včelařů z Mladoboleslavska. Jde však zpravidla o hobby včelaře, kteří hospodaří jen s několika včelstvy. Řada jejich kolegů má zásoby stále v řádu desítek kilogramů.

Kilogram medu „ze dvora", jak se prodeji medových přebytků říká, zákazníci pořídí v průměru za 150 korun, ceny začínají na 120 a končí na 200 korunách. Včelaři většinou cenu upravují rovněž podle druhu medu (za tmavý lesní si účtují zhruba o desetikorunu víc) a způsobu zpracování (za pastovaný med, který se snáz roztírá, si zákazník většinou také lehce připlatí).

Průměrné ceny drží vedle svých menších kolegů i Aleš Křovina, majitel včelí farmy v Dolánkách a největší producent medu na Mladoboleslavsku.

Skokový růst zájmu

Včelaři se většinou shodují, že v posledních letech zájem o med přímo od včelařů stoupá. Na přelomu loňského a letošního roku to byl dokonce skokový růst zájmu. Příčinou byla kauza medu s antibiotiky, který distribuovala společnost Včelpo, jež patří Českému svazu včelařů.

Když se provalilo, že firma prodávala med dovážený z Ukrajiny a vydávala jej za med českého původu, řadu zákazníků, kteří se do té doby zásobili medem ze supermarketů, to hnalo do náruče včelařů.

„Kromě toho, že med od včelaře je takřka vždy levnější než ten z obchodních řetězců, mám v něj větší důvěru. Včelaře, od kterého med beru, totiž osobně znám a v létě jsem se s ním dokonce byl u včel podívat," řekl pan Jaroslav z Benátek nad Jizerou.

Letošní sezónu včelaři z Mladoboleslavska hodnotí jako průměrnou. Z jednoho včelstva měli výnos nejčastěji mezi 15 a 25 kilogramy medu.

Čtěte také: Předseda včelařů: Svaz by měl být náročný stejně i ke svým členům