Odborníci z NUDZ se zapojují do nového evropského projektu ImpleMENTAL, který pracuje právě s rakouskou zkušeností prevence sebevražd. Jednou z aktivit je kurz pro učitele o sebepoškozování a sebevražedném chování u dospívajících, připravovaný s Národním pedagogickým institutem.
Prevence se zaměřuje na děti
Souběžným projektem je Supreme-mh, který se zabývá monitoringem a posilováním duševního zdraví dětí a adolescentů, připomněla členka implementačního týmu Laura Bechyňová. „V jeho rámci se bude pilotovat vzdělávací program Všech pět pohromadě, který si klade za cíl zvýšit duševní gramotnost u dětí ve věku 11–13 let, což považujeme za důležité i ve vztahu k prevenci sebevražd,“ konstatovala.
Významnou roli v rámci preventivních aktivit mají také snahy NUDZ o destigmatizaci problematiky sebevražd – tedy vlastně vyvracení představ o tom, že ten, kdo dospěje k rozhodnutí sáhnout si na život, musí být cvok. Zástupci ústavu tak nedávno například byli v kontaktu s tvůrci umělecké inscenace Den mě oslepí, večer utiší, noc mě skryje – audio-procházky, která umožní návštěvníkům vyslechnout hlasy lidí hovořících o vlastní zkušenosti s pokusem o sebevraždu. Nebo pozůstalých, kteří mluví o případech, kdy nezůstalo jen u pokusu…
Příznivá čísla se mohou zhoršit
Vliv koronavirové situace na sebevražednost není takový, jaký by asi většina lidí předpokládala. Ano, loni se lidé museli ve větší míře potýkat se sociální izolací, finančním stresem, možná i ztrátou zaměstnání či nárůstem duševních onemocnění, připouští výzkumný pracovník NUDZ Alexandr Kasal. Nicméně nedávná analýza se zaměřením na míru sebevražednosti v počáteční fázi pandemie covid-19 ve 21 zemích publikovaná v časopisu Lancet Psychiatry2 neukázala, že by v porovnání s dlouhodobým průměrem míra sebevražednosti vrostla; spíš se rýsuje její pokles. „Odborná komunita však upozorňuje na možné zhoršení v důsledku dlouhodobého vývoje stavu duševního zdraví a ekonomických dopadů pandemie – a v této souvislosti i na potřebu aktivního předcházení sebevraždám,“ upozornil Kasal.
Český statistický úřad pro loňský rok v absolutních číslech nezaznamenal významnou změnu počtu sebevražd. „V mužské populaci došlo v porovnání s rokem 2019 k mírnému nárůstu, u žen naopak k poklesu úmrtí s příčinou sebevraždy,“ komentoval Kasal zveřejněná data. „Stále však jasně vnímáme vysokou potřebu preventivní akce,“ zdůraznil.
Časté způsoby spáchání sebevraždy
Odchod ze života | Muži | Ženy |
Oběšení | 60 procent | 36 procent |
Otrávení | 6 procent | 23 procent |
Skok z výše | 8 pricebt | 21 procento |
Zastřelení | 14 procent | 2 procenta |
Skok pod auto/vlak | 6 procent | 10 procent |
Zdroj: Český statistický úřad; údaje z období 2014–2018