Zmizí sýpka tvrze v Plaňanech? Proti demolici se zvedla vlna emocí

„Hned, jak jsem si přečetl zápis ze zastupitelstva o plánované demolici, začal jsem dělat vše pro to, aby se, než proběhne tento nevratný krok, zvážily všechny možnosti, jak tvrz zachránit," řekl Milan Kasimír, který má podle svých slov k Plaňanům stále vřelý vztah, protože tam prožil část dětství. „Oslovil jsem Národní památkový ústav, Místní akční skupinu Podlipansko, internetový portál Cesty a památky," popsal dále Milan Kasimír.

Autor portálu Cesty a památky, historik a patriot Roman Šulc hodnotí plaňanskou tvrz jako součást historie Plaňan i celého Kolínska. „Sídlili tam Mírkové ze Solopysk v době, kdy byly Plaňany samostatným panstvím. Vždyť na jižní straně objektu jsou dochovaná i renesanční sgrafita," řekl Roman Šulc. „V dnešní moderní době existují přece takové prostředky, aby se památky nebouraly jako za socialismu. Než hned demolice, pokusme se raději najít řešení, jak Mírkovskou tvrz uchovat," dodal Roman Šulc.

Aktuální situace kolem inkriminované tvrze by se dala nazvat stop stavem. Národní památkový ústav projednává návrh na vyhlášení stavby kulturní památkou, takže majitel, tedy městys Plaňany, s ní do doby rozhodnutí nemůže dělat nic. 

Svět není tak jednoduchý

„Sýpka, jež byla součástí areálu tvrze, je po kostelu Zvěstování Panny Marie druhou nejstarší památkou v Plaňanech," předeslal ředitel Regionálního muzea v Kolíně Vladimír Rišlink. „Jistě by bylo záslužné ji zachovat, návrh na její zboření mě poněkud zaskočil, protože ještě nedávno městys uvažoval o opravě a využívání ke kulturním účelům, což by bylo ideální," řekl historik.

„Demolice objektu by znamenala další citelnou ztrátu v památkovém fondu našeho regionu. Podobné případy bohužel naráží na děravost ústředního seznamu památek. Na některé stavby se totiž v 60. a 70. letech minulého století zapomnělo se zápisem. Kromě mostů jsou nejohroženějšími právě podobné hospodářské budovy, někdejší panské dvory, jež nezřídka obsahují pozůstatky středověkých tvrzí, které často nejsou zapsané jako kulturní památka," vysvětlil Vladimír Rišlink.

Druhou stranou mince v celé záležitosti je náhled městyse jako vlastníka objektu. „V Plaňanech se vzedmula vlna zájmu o starou opuštěnou stavbu v centru obce - starou sýpku. Chystá se prý demolice. Ale je to tak opravdu? Podle zápisu ze zastupitelstva by to tak mohlo vypadat. Ale svět není tak jednoduchý," naznačil starosta Martin S. Charvát.

Statik: Stavba hrozí zřícením

Prvním problémem je statika objektu. „Posudek z 11. března 2016 pořízený pro účely opravy, výměny střešního pláště, uvedl v závěru, že technický stav objektu č.p. 40 je hodnocen jako ohrožující zdraví a životy osob, neboť stavba hrozí zřícením," citoval starosta.

Městys se pustil do prvních kroků k záchraně budovy. A základem je střecha. Plaňanům se letos na jaře podařilo uspět s žádostí o dotaci na rekonstrukci střechy sýpky. Získaly 700 tisíc korun, což byla maximální částka, kterou šlo z daného dotačního titulu dostat. Přesto k této sumě bylo ještě třeba přidat z plaňanského rozpočtu přes 1,5 miliónu korun.

„K posudku statickému je ale třeba v takovýchto případech zpracovat i posouzení poškození stavby škůdci dřevokaznými - hmyzem, houbami, plísněmi," vysvětlil starosta. Lhůta na podání žádosti o dotaci byla krátká a zpracování posudku s odběrem vzorků na výskyt dřevokazných organismů trvá řádově měsíce. Proto podle slov starosty bylo posouzení zadáno již v době, kdy byla vysoutěžená dodavatelská firma, která měla provést obnovu střechy.

Naplnil se katastrofický scénář

„Stavebně technický a mykologický průzkum krovu sýpky z července 2016 prokázal, že vážné obavy byly namístě, naplnil se katastrofický scénář. V závěru posudku mykolog uvádí, že stav konstrukce ohrožuje bezpečnost a zdraví osob, hodnotí ho jako havarijní. Obec tedy dostala varování před havarijním stavem objektu sýpky," popsal starosta.

Podle předběžného odhadu by podle jeho slov byly nutné následné náklady na likvidaci a výměnu poškozeného dřeva dalších zhruba 2,5 milionu. „A neví se zatím nic o stavu plísní v podlaze, omítkách a zdivu. Jak se rozhodnout? Co dělat? Čtyři a více miliónů Plaňany na opravu sýpky nemají," uvedli starosta Martin S. Charvát a místostarostka Leona Sixtová.

Podle jejich slov tedy nejprve Plaňany ministerstvu zemědělství poctivě vrátily dotaci. „Neboť bylo naprosto nemožné dokončit záměr do 30. září 2016," sdělili starosta s místostarostkou s tím, že do dalšího roku peníze převést absolutně nešly.

Roznese vichřice azbest?

„Má obec dál věřit a doufat, že se nepřižene brzy nějaká vichřice Emma či Kyril a nestrhá azbestocementové desky ze střechy a nezamoří Plaňany azbestovým prachem? Má obec dál věřit a doufat, že tuto zimu nenapadne takové množství sněhu, které již shnilý krov neunese a střecha se na někoho nezhroutí? Když peníze na památky opravdu nejsou, ba naopak jsou potřeba peníze například na rozvoj základní školy?" ptali se Martin Charvát a Leona Sixtová.

Aby se prokázalo, že městys konal ochranná opatření pro bezpečí občanů proti možným hrozbám od havarijní stavby, rozhodl se podle jejích slov nechat připravit mimo jiné i variantu demolice, a to tak, aby se odstranilo především to, co je skutečně ohrožující, tedy střecha, krov, shnilé vnitřní dřevěné konstrukce, a s tím související i obvodové zdivo. „Zkrátka mít tuto variantu připravenou v záloze, kdyby na kalamity a havárie došlo. Proto byl spuštěn projekt na zajištění demoličních prací," řekl starosta.

Současně se městys podle slov místostarostky zabývá i úvahami nad budoucností objektu sýpky a připravuje studie pro diskusi nad možnostmi využití objektu. Již několik let spolupracuje s ČVUT v Praze, s fakultou stavební, na studiích a projektech, které obci pomáhají formulovat stavební rozvoj. V tomto školním roce se Plaňanům podařilo na fakultě uspět v konkurenci námětů ke zpracování studií právě se sýpkou.

Čtěte také: Ředitel Regionálního muzea v Kolíně získal ocenění za záchranu tvrze