Černým písmem se do dějin Kladna zapsal pátek 9. června 1939. Ve městě ten den proběhla mimořádně surová německá odvetná akce, jedna z prvních, kterou dala čerstvá okupační moc najevo, že je připravena potlačovat v nově vzniklém Protektorátu Čechy a Morava jakýkoli odboj i tím, že za akce odbojářů bude trestat civilní obyvatelstvo. Jednou z obětí jejího represivního zásahu se stal oblíbený kladenský starosta František Pavel.

Přepadení německého strážmistra

Předehrou k represáliím v Kladně se stala událost, k níž došlo v tomto městě o necelé dva dny dříve, v noci ze středy 7. června 1939. Ten den se kolem půl jedenácté večer zastavili v kladenské restauraci U Šamsů dva mladí muži, z nichž jedním byl pozdější legendární odbojář Jan Smudek a druhým jeho kamarád František Petr. Oba se právě vraceli z návštěvy večerního filmového promítání v kině Korzo a do hospody si zaskočili „na jedno“ před cestou domů, přičemž zřejmě kalkulovali i s tím, že tam mohou být němečtí vojáci a že by se mohla vyskytnout šance vzít jim nějakou zbraň.

V hospodě upoutal jejich pozornost téměř okamžitě opilý vrchní strážmistr německé pořádkové policie Wilhem Kniest, který se u vedlejšího stolu bavil s mladou dívkou.

Od narození legendárního českého odbojáře odbojáře Jana Smudka uplynulo více než sto let:

Oba mladíci byli ozbrojeni. Smudek měl u sebe pistoli ráže devět milimetrů, kterou už dříve tajně sebral jednomu německému poddůstojníkovi v hostinci U čísla v Praze na Smíchově, Petr byl vybaven revolverem ráže 6,35 milimetru, kterou podle svého vyšetřovacího spisu (protektorátní policie jej totiž později dopadla a donutila vypovídat) dostal také od Smudka, jenž ho s ní naučil i zacházet.

Protože předpokládali, že Němec zamíří z hospody ke kasárnám, vyšli ven první a čekali na něj ve tmě. Kniest se vypotácel krátce po nich, před jednou po půlnoci. „Za několik minut vyšel policista sám z hostince, zmizel na chvíli v Havlíčkově ulici, domnívám se, že šel na malou stranu, vrátil se zpět do Váňovy ulice a pokračoval směrem k reálce. Šli jsme pomalu před ním, a když nás na rohu Hruškovy ulice docházel, obrátili jsme se proti němu a s pistolemi v rukou zvolal na něho Smudek: ‚Hände hoch!‘ Pozoroval jsem, že policista se snažil vytrhnouti svoji pistoli z opasku, vtom však padla rána, kterou vystřelil Smudek a já stoje asi krok nebo dva opodál, jsem se ulekl a vystřelil jsem ihned z mojí pistole,“ uvedl Petr podle svého vyšetřovacího spisu, o jehož objevu loni informovala CNN Prima.

close Zastřelený strážmistr německé pořádkové policie Wilhelm Kniest info Zdroj: Se svolením Archívu bezpečnostních složek zoom_in Zastřelený strážmistr německé pořádkové policie Wilhelm Kniest

Německé vyšetřování rekonstruovalo celou věc tak, že tyto první rány Němce minuly, jedna ho možná škrábla na ruce. Petr se pak podle své výpovědi otočil na útěk, zatímco Smudek srazil Kniesta pěstí, v čemž mu pomohla i policistova opilost. Další rána vyšla, až když se Smudek k ležícímu Němci sklonil, aby mu odebral zbraň. Šlo zřejmě o výstřel z nedopatření, v každém případě byl ale smrtelný – projektil zasáhl policistu do horního rtu a prošel skrz lebku do hlavy.

Nečekaná rána z bezprostřední blízkosti vyvedla oba mladé útočníky z rovnováhy, takže z místa utekli a ke Kniestově pistoli se už nedostali, Smudek stačil jen ze země sebrat Němcovu čepici.

Odveta začíná

Už druhý den se Němci začali mstít. Do Kladna přijel osobně státní tajemník při úřadu říšského protektora a velitel německé policie a SS v protektorátu Karl Hermann Frank, na jehož popud vyhlásil představitel kladenského oberlandrátu Otto Meusel nad Kladnem a přilehlými obcemi (Kročehlavy, Rozdělov, Dříň a Dubí) stanné právo. Němci uzavřeli veškeré veřejné místnosti včetně škol, kin a divadel, vyhlásili zákaz shromažďování pod širým nebem a zákaz zdržovat se venku v čase od osmi večer do pěti hodin ráno. To nejhorší ale mělo přijít.

Souběžně s vyhlášením stanného práva začali nacisté zatýkat. Zvláštní komando gestapa z Prahy zadrželo – podle různých pramenů – 105 až 111 lidí včetně celého kladenského zastupitelstva v čele se starostou Františkem Pavlem, místo nějž Němci dosadili na radnici vládního komisaře NSDAP „inženýra Steindörfera“.

Na dopadení obou útočníků byla vypsána odměna ve výši 150 tisíc korun – 100 tisíc od vrchního státního soudu, 50 tisíc od ministerstva vnitra. Po nabídce odměny ale přišla 9. června smrtící výhrůžka: „Ten, kdo zná pachatele a neudá ho, bude zastřelen!“

Bojovník proti nacismu Václav Morávek měl spoustu žen. Dokládají to dobové fotografie:

Týž den Němci také odzbrojili kladenský oddíl české policie a uložili obcím kladenského policejního obvodu pokutu půl milionu korun, kterou měli splácet bohatí Židé a Benešovi stoupenci. „Nacisté považovali za Kniestovy vrahy příslušníky probenešovského odboje. Lhůta pro vydání pachatelů byla prodloužena o 24 hodin, tedy do 10. června do 20 hodin, pak měla přijít další výstražná opatření,“ uvádí historik Petr Koura v práci Pozapomenutá legenda českého odboje.

Další vlnu represálií nakonec pomohla od Kladna odvrátit událost, k níž došlo na druhém konci protektorátu. V Náchodě se opila skupina říšskoněmeckých policistů, která začala vytloukat místní synagogu, a když se jí v tom čeští policisté pokusili bránit, vzala útokem i jejich služebnu, kde dva Němci zastřelili českého strážmistra Jaroslava Müllera.

„Za této situace nebylo možné pokračovat v politice represí. Říšský protektor Konstantin von Neurath tak 10. června 1939 oznámil, že v souvislosti s kladenským případem upouští od dalších plánovaných opatření, a to s odvoláním na vstřícné chování českého obyvatelstva a protektorátní vlády,“ píše Koura.

Smrtící Špilberk

Ani to ale nepomohlo zadrženým představitelům obce, kteří po svém zatčení prošli nesmírně krutou kalvárií. „Nejprve je mučili a vyslýchali na nové Amálce. Pak je přesunuli do školy. Cestu museli překonat po čtyřech a Němci je při tom bodali,“ uvedl před 10 lety pro Kladenský deník místní kronikář Jaroslav Vykouk (zmíněnou školou byla obecní škola v Amálské věznici, která po uzavření a vyklizení sloužila nacistům jako provizorní vazební věznice).

Brzy poté převezli Němci zadržené včetně 70letého starosty Františka Pavla do brněnské pevnosti Špilberk. „Nacisté neznali se stařičkým pánem slitování. Dobírali si ho kvůli jeho mírně otylejší postavě, neušetřili ho ani fyzickému týrání. Podmínky, v nichž museli všichni kladenští vězni na Špilberku přebývat, byly nesnesitelné. Celé dny trávili na chodbě věznice a nesměli se hnout z místa,“ popisuje následné utrpení vězňů autor Roman Hájek na stránkách Kladno minulé.

close Kladenský starosta František Prokop info Zdroj: Se svolením Kladno minulé zoom_in Kladenský starosta František Prokop

Starosta snášel mučení až do neděle 11. června 1939, ten den se však jeho tělo našlo na dlažbě před pevností pod otevřeným oknem ve druhém patře. Pádem se zabil. Kromě něj byl v pevnosti ve stejný den zabit i další zadržený Kladeňan František Louda. Podle kronikáře Jaroslava Vykouka spolu obě smrti úzce souvisely.

Hrdinská smrt radisty Jindřicha Klečky nezabránila gestapu v dalších raziích:

„Louda byl silně nedoslýchavý zedník, který pro své postižení nemohl pracovat nikde jinde než pod obcí. Proto byl také zatčen společně se zastupiteli. Louda pochopitelně neslyšel některé příkazy Němců, a ti ho za to mlátili pažbami. Starosta Pavel se ho zastal a byl za to také bit. Ovšem podařilo se mu vyklouznout a vyskočit z okna. František Louda mu v tom chtěl zabránit a byl zastřelen,“ vysvětlil Kladenskému deníku průběh událostí Vykouk.

Ostatní zadržení muži zůstali v internaci na Špilberku až do pondělí 12. června 1939. Poté byli převezeni do koncentračního tábora Mauthausen.

Osudy obou střelců

Ani výhrůžky, ani nabídky odměny však nevedly k dopadení střelců, kteří ukončili Kniestův život. Smudek odjel z Kladna na rodné Chodsko a usadil se doma v Domažlicích, kde začal spolupracovat s ilegální buňkou domažlických skautů, Petr zůstal v Kladně.

Oběma se nakonec stal osudným až velký zátah gestapa proti první garnituře největší české odbojové organizace Obrana národa, který se na jaře 1940 přelil i na její nižší velitelské struktury. V síti gestapa tak uvázl také nadporučík Otto Bartošek, spolupracující právě s domažlickými skauty. Gestapo proto rozjelo zatýkání v Domažlicích, přičemž se dozvědělo i o Smudkovi.

„Ve středu 20. března 1940 asi dvě hodiny odpoledne, je poměrně teplý den a bývalí domažličtí skauti staví u Smudků na dvoře kanoi. Před domem zastavuje velký automobil a z něj vystupují příslušníci klatovského gestapa a čeští četníci. Jdou sebrat jakéhosi Smudka a zajímá je kufr, který včera Honza přivezl domů. Údajně by měl obsahovat letáky, ale hledají především trhaviny,“ popisuje okolnosti Smudkova prvního střetu s gestapem web Šumava.

Smudek neztratil hlavu a na výzvu gestapáků se sám přihlásil, že to je on. Jeden člen zatýkacího komanda ho vyzval, ať mu kufr vydá, a Smudek ho pozval na půdu, že kufr je tam. V podkroví sáhl po ukryté zbrani a střelil Němce do hlavy. Následovala krátká přestřelka, během níž se mu podařilo okénkem zmizet.

Tím začal jeho legendární velký útěk, který vstoupil do světové historie. Válku přežil a v roce 1945 se vrátil do vlasti jako živoucí legenda, ale po únoru 1948 uprchl znovu, tentokrát před komunisty. Znovu se vrátil až v roce 1993 a dožil v ústraní na Chodsku. Zemřel 17. listopadu 1999.

Před 80 lety seskočili u obce Kramolín na Třebíčsku členové paradesantní skupiny Spelter, jejímž úkolem byla podpora odboje na střední Moravě:

Smudkovo odhalení stálo také u začátku konce Františka Petra. Když totiž Němci zjistili, že odbojář bydlel v době Kniestovy likvidace právě v Kladně a navíc nedaleko místa činu, zaměřili se na jeho spolužáky. Dne 26. března 1940 tak čeští policisté sebrali z jejich popudu i Petra. Ten nevydržel a po několikahodinovém výslechu se i bez mučení přiznal, že se podílel na Kniestově zavraždění.

„Možná považoval zatčení za jistou úlevu, která ho zbavila každodenního stresu. Podle mě to byl nešťastný kluk, který upřímně litoval, že se akce vůbec zúčastnil,“ uvedl před časem pro CNN Prima historik Jan B. Uhlíř. Mladíkův konec byl nicméně neodvratný: v pátek 12. července 1940 ho německý lidový soud v Berlíně odsoudil k trestu smrti a o dva měsíce později byl popraven.

Po umučeném kladenském starostovi bylo v Kladně pojmenováno náměstí před radnicí, které dnes nese jméno Náměstí starosty Pavla.