Sedmapadesátiletý pan Ivan z Benešova celý život sportoval, dbal na zdravý životní styl, v rodině žádná plicníDeník proti virózámZdroj: Deník onemocnění neměli. Přesto mu před čtyřmi lety lékaři diagnostikovali plicní fibrózu. Jde o nemoc, která postupně mění plicní tkáň na nefunkční vazivo a pacient ztrácí schopnost dýchat.

„Delší dobu mě trápil kašel, zašel jsem proto za svým praktickým lékařem. Ten mě poslal do Centra nukleární medicíny ve Vysočanech, kde mi lékaři řekli, že mám plicní embolii,“ vzpomíná Ivan. Odtud hned zamířil do nemocnice na týdenní hospitalizaci. Půl roku po návratu z nemocnice ale problémy s kašlem neustupovaly, naopak se zhoršily.

Na plíce čekal rok

„Při CT vyšetření lékaři objevili změny na plicích a hned mě poslali na plicní kliniku. Tam jsem se dozvěděl, že mám plicní fibrózu v pokročilém stadiu. Nasadili mi léky, které však nezabíraly, a po půl roce mi lékařka sdělila, že jediné, co pomůže, je transplantace plic,“ popisuje Ivan a pokračuje: „Nebylo co řešit, hned jsem souhlasil, že do toho půjdu.“

Plicní fibróza - Ilustrační foto
Nejprve únava, pak dušení. Léčba plicní fibrózy je drahá a jen pro někoho

Na plíce Ivan čekal přibližně rok. Jeho stav se rychle zhoršoval, čím dál více se zadýchával i při běžných denních činnostech. Posledního půl roku už nebyl schopný fungovat bez kyslíkového přístroje. Pak se konečně našel vhodný dárce.

Dlouhodobý kašel je důvodem k důkladnému vyšetření.Dlouhodobý kašel je důvodem k důkladnému vyšetření.Zdroj: Se svolením MaVe PR

Po pěti měsících zase běžný život

První dny po transplantaci plic byly pro Ivana a jeho rodinu krušné. Zůstal v umělém spánku a nebylo jisté, zda se probudí. Trvalo týden, než se probral, ale nakonec vše dobře dopadlo. V nemocnici strávil čtyři měsíce a pomalu se dostával do kondice.

Potíže s dýcháním - Ilustrační foto
Špatné dýchání lidé svádějí na covid. Může jít o fatální omyl, varují lékaři

Měsíc po návratu z nemocnice se vrátil do práce. Má vlastní stavební firmu a může pracovat z kanceláře nebo z domu, což považuje za velkou výhodu. Ivan užívá pravidelně imunosupresiva, léky, které tlumí imunitní systém, a zabraňují tak tělu, aby bojovalo proti cizímu orgánu. Zároveň pracuje na své fyzické kondici. Vrátil se k tenisu, cvičí na veslařském trenažéru a jezdí na kole. Zdravě se stravuje, nepije alkohol.

Na covid přišel jen náhodou

Ivan se také snaží se vyhýbat situacím a místům, kde by se mohl nakazit nějakou infekční chorobou. Nicméně covid-19 se mu po transplantaci plic nevyhnul.

„Nemoc u mě proběhla bez jakýchkoli příznaků, jsem očkovaný čtyřmi dávkami. Na to, že jsem nemocný, jsem přišel při náhodném testu,“ popisuje Ivan.

Na chronickou obstrukční plicní nemoc dlouhodobě každý rok umírá přibližně tři a půl tisíce lidí.
Zadýchávají se i na rovině. Půl milionů Čechů má nemocné plíce a neví o tom

Nyní každé tři měsíce dochází na kontrolu k lékaři. Podstoupí vždy jaterní a krevní testy, rentgen a spirometrii, která hodnotí stav plicních funkcí. „Zatím se hodnoty funkce mých plic stále zlepšují, což je skvělé. Cítím se velmi dobře, nic mě už v životě neomezuje,“ uzavírá Ivan.

Falešná diagnóza postcovidového syndromu

Ivanův příběh dokládá, že s covidem nevymizely jiné plicní choroby.

„Bohužel máme pacienty, kteří k nám přišli s nálepkou ‚postcovidový syndrom‘, a přitom mají idiopatickou plicní fibrózu. Když je vyzpovídáme, ukáže se, že s dýcháním měli potíže ještě před onemocněním covidem. Proto vybízíme k obezřetnosti při určování diagnózy – právě její správnost a rychlost nasazení vhodné léčby je pro život pacienta naprosto zásadní,“ vysvětluje docentka Martina Šterclová, předsedkyně Sekce pro intersticiální plicní procesy České pneumologické a ftizeologické společnosti.

Plicní fibróza a covid
Idiopatická plicní fibróza poškozuje plicní sklípky, jizví je – bere plochu k dýchání, plíce tuhnou a člověk se nemůže nadechnout. Bez správné léčby idiopatická plicní fibróza výrazně zkracuje život pacienta. S léčbou se průměrné přežití nemocných může prodloužit na dvojnásobek. Přesné příčiny vzniku nemoci lékaři neznají, mohou jimi být genetika a zevní vlivy, jako je znečištěné prostředí nebo kouření.

Od začátku koronavirové pandemie pneumologové také stále zkoumají vliv prodělání covidu-19 na vzniku fibróz. „U nás sledujeme přibližně 1 800 pacientů s postcovidovým syndromem. Přibližně jedno až dvě procenta z nich má určité fibrotické změny na plicích, ale zatím nevíme, zda postupně nevymizí. Na to ještě uplynula příliš krátká doba, přesnější data bychom měli mít na podzim tohoto roku,“ říká docent Vladimír Koblížek, Ph.D., přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové.

Podle odborníků však lze čekat, že se počet takzvaných intersticiálních plicních procesů, při nichž se poškozují a následně jizví plicní sklípky, v souvislost s covidem-19 zvýší.