Informace o Kirijenkově zadržení přinesl ruský list Vzgljad s odvoláním na ruské vyšetřovací orgány. Není tak vyloučeno, že se soudům konečně podaří zcela objasnit pozadí tehdejšího dění v kladenské firmě, které vedlo až k vraždě.

„Stal se obětí přestřelky mafiánů,“ šeptalo se tehdy o Hubeném mezi obyvateli Kladna.

Předpokládá se, že před čtrnácti lety došlo přímo v Autotepasu ke konfliktu mezi skupinami Rusů a Dagestánců, kteří v Česku hledali výdělečné aktivity. Nikdo z nich před soudem nestanul. Trestnímu senátu krajského soudu se zpovídali pouze dva Češi – někdejší šéf ostrahy autosalonu Milan Libovický a jeho kamarád Jiří Šindler, který s Libovickým provozoval další podnikatelské aktivity. Ačkoli se podle soudu nepodíleli na samotné vraždě, dostali podmíněné tresty za vydírání.

Tito muži z Kladna měli totiž předávat vyděračské vzkazy. Nejenže byli oba střelbě přítomni, ale první z nich byl dokonce majitelem pistole ČZ ráže 9 mm, jíž byl ředitel zavražděn.

Šéf ochranky Libovický měl původně v autosalonu významný vliv. Pak ovšem jeho přátelské vztahy ve vedení firmy ochladly. Dokonce do té míry, že společnost opustil. Zbylí lidé ve vedení autosalonu se obklopili ruskojazyčnou skupinou, údajně původem z Dagestánu.

Později se jednalo o tom, že se Libovický do firmy vrátí. Po jeho boku tehdy stála parta rusky hovořících mužů v čele právě s Valerijem Borisovičem Kirijenkem. Ten pak zřejmě jednal s vedením společnosti a s Dagestánci i nezávisle na Libovickém. A právě Kirijenko byl tím, kdo později stiskl spoušť Libovického pistole a vypálil do těla Ladislava Hubeného smrtící kulky.

„Obžalovaní zajistili příjezd Kirijenkovy skupiny do České republiky a starali se o její ubytování, stravování i dopravu,“ konstatovala před třemi lety na adresu Libovického se Šindlerem soudkyně Jaroslava Maternová.

Kirijenka a jeho druhy oba Kladeňáci dovezli i na místo činu. „Ale figurovali jsme jen jako řidiči. Ani jsme nešli dovnitř, čekali jsme venku v autech,“ zdůraznil před soudem Šindler a doplnil, že jakmile s kamarádem zaslechli střelbu, vzali nohy na ramena.

Kirijenko původem z ruského regionu Tatarstánu byl podle agentury ČTK zadržen v Moskvě už v roce 2004 a eskortován do tatarstánské metropole Kazaně, kde byl obviněn z vraždy. K vině se nepřiznal a odmítl vypovídat. České úřady prý ale nedokázaly předložit ruským soudům dokumenty nutné pro vyšetřování. Proto se tehdy Kirijenko opět dostal na svobodu.

Požadované dokumenty byly ruské straně doručeny až v roce 2006, kdy bylo obnoveno trestní stíhání. Po Kirijenkovi bylo vyhlášeno pátrání. Po zadržení 3. února byl převezen opět do Kazaně, kde proti němu bude vzneseno příslušné obvinění.