Stejnou o 12 let mladší ženu už zranil 8. června 2014, kdy ji sekerou zasáhl do čela. Takové vyústění sporů o hovínko, jež sousedovic pes zanechal na trávníku, následně okresní soud uzavřel uložením podmíněného trestu.

Loni si Karel L. na sousedku počíhal kolem páté ranní za rohem vchodu společně obývané bytovky, když šla do práce – a dvoukilovou kovovou tyčí o délce 60 cm jí zasadil deset ran do hlavy. V útoku podle žalobce Vondry pokračoval i ve chvíli, kdy napadená žena ležela na zemi. Vedlo to mimo jiné k rozdrcení obličejového skeletu; bezprostřední příčinou smrti se stalo vdechnutí krve do plic.

Smrtící útok přiznává

Že toho, co je mu kladeno za vinu, se skutečně dopustil, souzený senior nepopíral. Pouze se ohradil proti slovům z obžaloby, že měl vražedný nástroj schovaný v botníku; trubku si prý připravil venku. A zdůraznil, že jeho kuchyňský nůž, který se našel na místě činu, mu musel vypadnout náhodou; kudlu prý nosil v kapse neustále, a to pro případ, že by musel čelit napadení ze strany mužských členů rodiny zavražděné.

V jednací síni také naznačoval, že sousedku zabít neplánoval. Trubku si podle svého tvrzení nachystal proto, aby se měl čím bránit, kdyby soused sešel dolů poté, co by hned neslyšel manželčino odjíždějící auto. Předsedovi senátu Petru Francovi několikrát zopakoval, že si s ženou jen hodlal promluvit; vyzvat ji, aby ustala se slovními výpady, které zvláště jeho partnerce přinášely psychické potíže. Provokace se podle něj stupňovaly zvlášť v posledních čtyřech letech.

„Tři rány – a byl konec“

Kloudnou odpověď na otázky, zda je bezmála čtyři desetiletí trvající spory vhodné řešit s někým, kdo je zrovna na cestě do zaměstnání, a to v pět hodin ráno – a jakými argumenty chtěl ženu přesvědčit, aby změnila své chování, však obžalovaný soudci Francovi nedal. „Kdyby mi řekla, že už se na mě vykašle, tak jsem jí nic neudělal,“ prohlásil. A připomněl, že ranní hodinu si vybral proto, že přece nemohl vědět, kdy se sousedka bude z práce vracet.

„Já jí řekl, aby se už na nás vykašlala – a tak jsme si nadávali. Když jsem viděl, že domluva s ní není, tak jsem vzal trubku a dvakrát třikrát ji bouchnul, ale to jí nic nebylo,“ nabídl svou verzi počátku útoku. S tím, že po první ráně mířené na hlavu se napadená otočila a další úder směřoval na její záda; navíc prý šlo o lehké údery.

Smrtící útok prý pak vyprovokovala její slova o tom, že jeho zničí finančně (v souvislosti s odškodněním za ránu sekerou, kdy mimosoudní dohoda zněla na 350 tisíc korun, avšak sousedka údajně hovořila o dvou milionech) a manželku psychicky. „Bohužel s ní nebyla řeč, vysmívala se mi do očí,“ tvrdil Karel L.

Zaútočil tedy tyčí znovu. „Když ležela, zatmělo se mi před očima: dostala tři rány – a byl konec,“ konstatoval bez viditelných emocí. Mimochodem – v rámci aktuálního procesu jsou uplatněny nároky na náhradu nemajetkové újmy dosahující v součtu 6,4 milionu korun.

Kdo byl původcem napětí?

Karel L. připustil, že napjaté vztahy mezi rodinami, trvající prý od roku 1981, měl řešit jinak jinak. Sousedy soudu představil v tom nejhorším světle. Neopomněl zmínit kdysi vytopené sklepy či spory kolem střídavého obsluhování kotle, jež ukončilo až pořízení elektrického topení před 17 lety. Nebo třeba hlučný rozhovor sousedky s kamarádkou pod jeho okny.

Také incident se sekerou v roce 2014 mělo podle něj na svědomí chování sousedů: žena přišla na zahrádku nadávat jeho manželce a její muž ho napadl, když on zrovna štípal dříví; při strkanici se mu vysmekl, přičemž máchl rukou – a náhodou zasáhl sousedku, když se obě ženy přišly na pranici podívat zblízka. Naopak blízcí oběti líčí jako viníka a původce napětí i všech sporů právě obžalovaného. Ohrožoval podle nich také další ženy – a rovněž děti v okolí z něj prý měly strach.

Jiné východisko neviděl

K tomu, co udělal v listopadu, Karla L. podle jeho slov přiměly psychické potíže partnerky, jež podle jeho slov kvůli sousedskému napětí špatně spala a plakala. „Když jsem viděl, že přítelkyně je na tom psychicky pořád hůř, chtěl jsem si s paní … (sousedkou) ještě jednou promluvit, ale když jsem zjistil, že furt mele svoji, tak jsem to skončil,“ konstatoval v jednací síni. „Bohužel jsem toho 20. listopadu neudržel nervy na uzdě: při vysmívání jsem udělal to nejhorší; zatměno se mi před očima a jiné východisko jsem neviděl. V rozrušení jsem dokončil dílo zkázy,“ prohlásil.

Exmanželce, s níž nadále žil i po rozvodu, se také podle svých slov přišel domů svěřit hned po svém činu. Pak se najedl a počkal na policisty. Nyní pobývá ve vazbě na Ruzyni. Podle vlastních slov s vědomím, že žena, která po čtyři desetiletí stála po jeho boku v dobrém i ve zlém, „stráví zbytek života v klidu“. V případě odsouzení v souladu s obžalobou mu hrozí trest odnětí svobody na 12 až 20 let.