Přestože dispečerka měla podezření, že nahlášený požár po výbuchu plynu v rodinném domě je asi smyšlený, vyslala okamžitě na místo události v Praskolesích na Berounsku hořovické a žebrácké hasiče. Její podezření se potvrdilo hned po příjezdu první zásahové jednotky na místo. Ve jmenované obci hasiči nenašli požár ani zraněné dítě.
„Po zjištění, že se jedná
o planý poplach byla událost klasifikována jako zneužití jednotky a zvukový záznam telefonátu byl společně s telefonním číslem předán policistům, v tomto případě ve Zdicích," uvedl vyšetřovatel požárů středočeských hasičů Milan Provazník.
Zdičtí policisté začali zneužití tísňové linky okamžitě vyšetřovat. Telefonát prověřili a zjistili, že ho mají na svědomí dvě mladistvé sestry z Praskolesů. Spolu s kriminalisty se jim obě dívky podařilo usvědčit. Navíc zjistili, že sestry nezneužily tísňovou linku poprvé. Tímto způsobem se bavily už i v minulosti.
„Od července mají dívky na svědomí osm až deset takových telefonátů, Na tísňovou linku volaly vždy o víkendech," uvedla k případu mluvčí berounské policie Marcela Pučelíková.
Dívky si vymýšlely různé historky. Jednou oznamovaly, že je bitka v místní hospodě, jindy, že je někde bomba. Porušily tak nejen zákon o požární ochraně, ale i o elektronických komunikacích.
Jejich čin byl klasifikován jako přestupek a věc byla postoupena Českému telekomunikačnímu úřadu k projednání. Pro ně jistě zábavný kousek bude jejich rodiče stát dost peněz. Mladistvým hrozí za zlomyslné volání ve správním řízení pokuta až 50 tisíc korun a další tisíce korun budou muset zaplatit hasičům jako náhradu škody za jejich zbytečný výjezd.
Kladenské operační středisko Středočeských hasičů přijme ročně na tísňové linky 112 a 150 přibližně půl milionu hovorů. Zneužití je vysoké. Až tři čtvrtiny hovorů jsou označeny jako zlomyslné.
„Pouze každý čtvrtý hovor je na tísňové linky volán oprávněně. Tedy nahlášení například dopravních nehod nebo požárů, ale počítáme do toho i informace při zdravotních komplikacích nebo třeba požadavek na informace o lékařských pohotovostech," sdělil operační důstojník Radomír Stošek.
Tísňové linky podle jeho slov zneužívají často děti, ale i dospělí. „Je to určitá nárazová záležitost. Nejvíce takových hovorů je třeba v období prázdnin nebo na konci vyučování," poznamenal důstojník.
Při dohledání pachatele může být finanční postih citelný. Hasiči mají přesně stanovené ceníky výjezdů techniky i jednotlivých členů osádek. Těm, kteří tísňovou linku zneužijí, hrozí, že jim výjezd bude naúčtován k úhradě. „Málo se také ví o tom, že pokud někdo tísňovou linku zneužívá opakovaně, můžeme mu na základě dohod s mobilními operátory jeho telefon zablokovat," dodal Stošek.