V případě, že by soud uznal jejich vinu a verdikt následně nabyl právní moci, nejspíš by to znamenalo pobyt ve vězení. Obžaloba jim klade za vinu nejen zneužití pravomoci, ale i vydírání a mučení – za což, jak soudce Havelka zopakoval v jednací síni již při zahájení procesu v listopadu, nelze uložit podmínku. Trestní zákoník hovoří o odnětí svobody v trvání od tří do deseti let.

Podle výsledků policejního vyšetřování, k němuž dalo podnět náhodné setkání zraněného bezdomovce s terénním pracovníkem místní neziskové organizace, měla souzená dvojice (plus ještě několik dalších příslušníků městské policie) přistupovat k osobám bez přístřeší mimořádně tvrdě, a to ve zjevné snaze přimět je k obchodu z města, Někteří ze slyšených svědků potvrdili, že Mladou Boleslav opravdu raději opustili. A muže, jehož šrám na hlavě celý případ odstartoval, se vůbec nepodařilo najít. Obžaloba hovoří o tom, že nežádoucí osoby bez přístřeší měli obžalovaní bít pěstí nebo fackovat – či třeba vyvážet služebním vozem za město a tam je ponechat na neznámém místě; dokonce za chladného počasí bez bot.

Oba souzení muži, kteří vinu odmítají, již v pondělí avizovali, že verdikt si osobně poslechnout nepřijdou. Trvají na tom, že se ničeho nepatřičného nedopustili – a kdyby k tomu došlo, jistě by to prý neuniklo přihlížejícím, kteří u zákroků často nechyběli. Jízdu za město vysvětili tím, že chtěli bezdomovci pomoci, když byla zima a neměl na autobus, a svezli ho kus cesty k jeho útočišti; až do cíle ho nevzali jen proto, že už šlo o místo mimo jejich rajon. To, že v uvedeném směru skutečně přebýval, v jednací síni dotyčný potvrdil.

„Ono to nakonec nebude vypadat tak hrůzostrašně, jak je to napsané,“ reagoval soudce Havelka již v průběhu dokazování, když si porovnal svědkova slova s tvrzením obžaloby. Jiný z poškozených v roli svědka naopak trval na tom, že byl skutečně bosý zanechán kdovíkde v porostu – a to opakovaně; nikoli jen jednou, jak uvádí obžaloba. Další svědectví hovořila například o nadávkách, o bití nebo o probouzení pomocí kopanců a nastříhání dráždivé látky do obličeje.

Souzení muži, kteří prý byli mezi lidmi bez domova známou dvojkou označovanou nejčastěji jako Čuk a Gek, takové jednání odmítají. Trvají na tom, že za jejich stíháním stojí komplot a pomsta (možná osobní nevraživost a nejspíš odplata za to, že opilé pobudy vykazovali z míst, kde obtěžovali občany a budili pohoršení – a ještě je nutili po době uklidit). Jistě prý nelze přehlédnout ani vidinu možnosti získat miliony v rámci požadovaného odškodnění.

Souzených Jaroslava B. (37) i Martina R. (40), které po zahájení trestního stíhání nadřízení stáhli z hlídkového vozu a převedli na jinou práci, kdy nejsou s veřejností v přímém kontaktu, se v jednací síni zastali také jejich šéfové – včetně vedoucí směny či ředitele městské policie Tomáše Kypty. Rázně popřeli, že by existoval jakýkoli pokyn (nebo snad zadání vedení radnice) směřující k cíli bezdomovce z města vystrnadit.