Jde o takzvanou kauzu Bereta (což sice může vyvolávat různé představy, zvlášť když původně média často psala „Beretta“, avšak označení prý u kriminalistů vzniklo jako vyjádření významu „ona bere“) – a ačkoli jde spíše o pražskou záležitost, bude se jí zabývat v Praze sídlící středočeský soud. Souvisí to s tím, že některé z projednávaných skutků se před lety měly odehrávat ve Zdibech na Praze-východ.

Pozornost mezi obžalovanými budí účast žalobkyně pražského státního zastupitelství Dagmar Máchové, kvůli trestnímu stíhání dočasně zproštěné funkce, ale i další jména. Obžalobě dále čelí někdejší vysoký důstojník bývalého policejního Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality Radek Holub, bývalí policisté Igor Gáborík a Vladimír Zmrhal, jenž rovněž působil u protikorupčního útvaru – a také Pavel Šíma, který dříve sloužil u celníků. Právě Gáborík by měl v případu hrát významnou roli, když jako soukromý detektiv měl za úplatu získávat po další využití neveřejné informace od spoluobžalovaných. Pak měl varovat lidi, jejichž podnikání se pohybovalo tak nějak na obou stranách hrany zákona. Klec spadla v roce 2016 – nicméně kriminalisté se zřejmě snažili sledovat dění už od zatčení soudce Obvodního soudu pro Prahu 2 Ondřeje Havlína o tři roky dříve (kdy se rovněž jednalo o korupční souvislosti).

V souvislosti s kauzou Bereta se v minulosti hovořilo především o vynášení informací ke sporům o smlouvách týkajících se reklamních zařízení mezi pražským dopravním podnikem a společností Rencar, aféry se zakázkami Nemocnice Na Homolce nebo případu v Londýně žijícího podnikatele Františka Savova, jenž je v naší zemi stíhán v souvislosti s řešením daňových podvodů. Již v minulosti se objevily také informace o tom, že vyšetřování bylo tak třaskavou záležitostí, že je bylo třeba schovat pod křídla Národní protidrogové centrály, aby lidé, jichž se týkalo, nedostali varovnou hlášku od svých kontaktů v řadách orgánů činných v trestním řízení.

O výjimečnosti kauzy svědčí, že se již počátkem ledna konalo u okresního soudu jakési předkolo jednání. Bez účasti veřejnosti tehdy došlo na předběžné projednání obžaloby v souvislosti s námitkami obhájců i obžalované právničky Máchové nemající zastoupení advokátem. Požadavky na vrácení věci k došetření a přehodnocení důkazů (z nichž některé byly podle mínění obhajoby pořízeny nezákonně) ani výhrady vůči místní nepříslušnosti soudu však neuspěly. U soudu dokonce vystupovala vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová.

Nakonec soudce Michal Matouš dospěl k závěru, že hlavní líčení je možné nařídit – a původně se s ním počítalo již před měsícem: od 22. března. Lze očekávat poměrně obsáhlé dokazování i soubor právních výkladů. Prozatím je však hlavní líčení v trestním řízení se spisovou značkou 2 T 76/2020 nařízeno jen na tři dny, informovala mluvčí soudu Zuzana Steinerová.

Skutky, o nichž hovoří obžaloba:
- přijetí úplatku úřední osobou;
- podplacení úřední osoby;
- zneužití pravomoci úřední osoby;
- neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací;
- porušení tajemství listin;
- podílnictví.