S kamarádem Filipem Č., který měl přednedávnem 21. narozeniny, se tehdy vydali krást do domku v oblasti Stehelčevsi. Žil tam starší muž, od něhož si Jakub D. kupoval konopí. „Prodává marihuanu, bude tam asi dost peněz; těžko říci kolik, ale prostě dost,“ uvažoval podle vlastních slov. A když byl na místě činu přistižen, nerozpakoval se použít přinesený nůž.

Obyvateli domku, kterého vyrušil od sledování televize, třikrát prořízl krk a ještě ho do něj bodl. Oběti, která pak podle odhadu znalců umírala po desítky minut, ale bodných a řezných ran zasadil bezmála padesát: převážně do hrudníku a trupu.

„V tu chvíli jsem to nebyl já, jak jsem byl na drogách. Nepřemýšlel jsem jako člověk, byl jsem hyena,“ kál se v jednací síni. „Jediné, co mě zajímalo, byly peníze – mravní hodnoty šly úplně pryč,“ přiznává.

Od loňského října ve vazbě

Dnes na to, co spáchal, pohlíží jinýma očima: „Nesnáším se za to. Byl jsem jako zrůda, veškerá lidskost ze mě vyšla ven. V tu chvíli jsem to opravdu nebyl já,“ řekl u soudu vyučený zámečník, který záhy po činu nastoupil na nástavbu. Dlouho ale nestudoval: v říjnu byl zadržen a dodnes pobývá ve vazební věznici. Dá se předpokládat, že ze mřížemi stráví ještě řadu let.

I tak se přihlásil k tomu, že oběma dcerám své oběti chce uhradit odškodnění: každá požaduje milion korun. Muž, který zatím nepoznal nic jiného než brigády, má představu, že začne pracovat už ve výkonu trestu – a až bude propuštěn, najde si zaměstnání. V té době by mu mohlo být kolem pětatřiceti.

Komplice vražda zaskočila

O tom, co se osudné noci odehrálo, vypovídají oba obžalovaní prakticky stejně. Zásadně se neshodnou na jediném: jak si rozdělili kořist. Částečně se liší také v popisu způsobu, jak dům prohledávali.

Posledního srpnového dne se tak jako v minulých letech sešli na konci prázdnin v hospodě, kde šest hodin popíjeli pivo prokládané panáky. Pak si ještě zakouřili jointy a šňupali extázi. V tomto stavu Jakub D. přišel na nápad vyrazit na zlodějskou výpravu do domku v sousední vesnici.

Filipovi Č. se nechtělo, ale on ho přesvědčil – přičemž nepopírá, že v té době asi vypadal tak, že z něho šel strach: „Byl jsem hodně v ráži.“ Oba vybavil kuklami a rukavicemi, přibral ještě batoh na kořist a čelovou svítilnu. A protože se počítalo s tím, že by je domácí obyvatel mohl přistihnout, vzali si i zbraně „na postrašení“. Filipovi Č. dal Jakub D. revolver (předpokládá, že byl nabitý), sám si vzal nůž s 18centimetrovou čepelí.

Věděli, že dům není prázdný

Když se ukázalo, že se v domku svítí, Filip Č. zaváhal podruhé. Hlavní iniciátor na něj ale zatlačil znovu, a tak společnými silami vylezli na střechu a střešním oknem vnikli dovnitř. Zatímco Jakub D. se hrnul po schodech dolů, Filip Č. prohledával dům nahoře. „Slyšel jsem výkřik, tak jsem sešel dolů – a když jsem viděl, co se stalo, zůstal jsem v šoku neschopen slova,“ vypověděl vyučený malíř.

Zůstal prý zcela zkoprnělý, protože s něčím podobným nepočítal. V ideálním případě prý měli sebrat peníze, konopí, případně nějaké věci a zmizet – nebo se počítalo s tím, že budu-li přistiženi, zaúčinkuje hrozba a maskovaní ozbrojenci nepoznáni utečou. Jiný scénář si Filip Č. nepřipouštěl – a také se prý jinak nechoval.

„Žádným způsobem jsem se na útoku nepodílel,“ zdůraznil. Na místě činu ale zůstal, nezajímal se přitom o to, zda by se pobodanému muži nedalo nějak pomoci. Staral se o další hledání kořisti. Tou se stalo 110 tisíc korun plus dvě osvětlovací tělesa z pěstírny.

Jak došlo ke smrtícímu útoku, podrobně popsal Jakub D. „Šel jsem dolů a musel jsem dělat rachot, protože jsem byl opilý a sjetý,“ konstatoval. Tak si vysvětluje, že ze dveří pokoje vyhlédl obyvatel domku a ptal se: „Co tu děláte?“ On prý neřekl nic – a vzápětí dostal ránu klackem do hlavy. „Spíš tedy proutkem než klackem,“ upřesnil. Pak přišel další úder – a když se poškozený napřahoval ke třetí ráně, on ho chytil za ruku a vytáhl nůž…

K dopadení přispěla rukavice

Napadenému muži bojujícímu o život se ho podařilo kousnout do malíčku, on ucukl – a tím se gumotextilní rukavice protrhla. Tak zřejmě vznikla jedna ze stop, které pomohly k vypátrání vraha. Naznačuje to vyjádření státního zástupce Martina Susky, který připomněl význam zjištění z odvětví genetiky – ale i trasologie a dalších poznatků z místa činu.

Hlavní líčení bude pokračovat v pátek, kdy předseda senátu Jiří Wažik očekává vynesení rozsudku. „Klient si je vědom a počítá s tím, že ho čeká přísný trest,“ řekl Deníku obhájce Jaroslav Ortman. To, že je nyní ve vazbě, a tudíž odstřihnutý od drog, vidí Jakub D. jak jediné plus na tom, co se stalo. Když jeho náklonnost k návykovým látkám soudce Wažik označil slovem závislost, on se proti tomu neohrazoval.

Abstinence za mřížemi

Sám potvrdil, co má za sebou. Pít alkohol začal ve třinácti, záhy přidal marihuanu. Pak šel na školu do Kladna – a „tam toho bylo víc“. Od sedmnáctého roku pak začal pravidelně zneužívat extázi. „To už bylo hodně špatný,“ připouští. Když teď ve vazbě abstinuje, otevírá se mu prý nový svět.