„Jeho zastřelení objednali proto, aby získali majetkový prospěch a nemuseli platit dluh ve výši nejméně čtyři miliony korun,“ konstatoval předseda senátu Jiří Lněnička.

Podle jeho verdiktu si oba podnikatelé loni v polovině srpna najali na vraždu důchodce z Masojed na Kolínsku, bývalého policistu. Ten měl nejen vykonat popravu (plán počítal s tím, že oběť vracející se z chaty bude zastřelena před garáží), ale jeho úkolem také bylo sebrat z mercedesu oběti kufřík s dokumenty a s penězi, který vyhlédnutý cíl neustále vozil s sebou.

Střelec upozornil oběť

Kubín i Strnad ale přípravu vraždy od počátku popírají. Rozhodně odmítají, že by to byli oni, kdo údajného střelce vybavil dvěma pistolemi. Nemohou ale popřít, že o plánech na zastřelení kladenského podnikatele skutečně s bývalým policistou mluvili a oba znali detailní podrobnosti chystané vraždy. To vyplývá jak z telefonních odposlechů, tak že záznamů vzájemných rozhovorů, které střelec (najmutý údajně za smazání dluhu v řádu statisíců korun plus půlmilionovou prémii na ruku) pořídil ve spolupráci s policejními vyšetřovateli. Původně sice nekontaktoval policii, ale vyhlédnutou oběť – společně ale věc oznámili kriminalistům. Byť se tak stalo za pohnutých okolností – a údajného střelce, jenž vyhrožoval sebevraždou, musel několik hodin přivádět k rozumu policejní vyjednavač…

Vše prý bylo naopak

Kubín sice připouští, že se vražda chystala – podle jeho slov bylo ale všechno jinak. Iniciátorem byl prý střelec z Masojed, jenž chtěl kladenského podnikatele zavraždit a okrást. Obžalovaní prý pouze předstírali, že s vraždou souhlasí – jen ale proto, aby ho mohli usměrňovat a oběť varovat. „A od nás záměrně dostával mylné informace, aby nemohl zabíjet a krást, jak měl v úmyslu,“ zdůraznil Kubín. Podle Strnada je navíc nesmysl, aby za poměrně vysokou částku nechával zabít člověka, jemuž dluh mohl bez problémů doplatit – a nota bene podnikatele, s nímž s Kubínem obchodovali a přinášelo jim to zisky. „Vůbec nerozumím tomu, za co konkrétně jsem těch šest let dostal,“ prohlásil s tím, že si není vědom jiného provinění než to, že o plánované vraždě věděl a neinformoval policii.
Na tyhle argumenty ale soudce Lněnička nepřistoupil. „Jestliže se střelec obrátil na poškozeného s upozorněním, že ho má zabít, jediné logické vysvětlení je, že si ho oba obžalovaní najali,“ konstatoval s tím, že odvolací senát se zcela ztotožňuje se závěry, k nimž po obsáhlém dokazování dospěl počátkem června i středočeský krajský soud. „Pokud by si vraždu vymyslel střelec, nemělo by logiku, aby o ní informoval budoucí oběť. Leda v případě, že by chtěl vydírat obžalované – k tomu ale nedošlo,“ konstatoval Lněnička.

Diletantství není omluva

Podle mínění vrchního soudu si dvojice obžalovaných sice najala na provedení popravy bývalého policistu, tedy muže školeného v zacházení se zbraněmi. Nejednalo se ovšem o kvalifikovaného zabijáka, ale (alespoň z pohledu objednavatelů) o osobu, která selhala a kontaktovala budoucí oběť. Střelcem navíc měl být silně obézní muž sužovaný chorobami, který se špatně pohybuje – a v dané době trpěl psychickou nevyrovnaností. „Způsob, jakým obžalovaní věc organizovali, je zjevně diletantský,“ shrnul poznatky k případu soudce Jiří Lněnička. Omluvu sice takový přístup nepředstavuje – snižuje ale společenskou nebezpečnost provinění. I to je jedním z důvodů, proč obžalovaným bylo možno udělit tresty pod hranicí zákonné trestní sazby.