Pobodaný podle státního zástupce Martina Susky utrpěl mimo jiné poranění jater, tenkého střeva, tepny – a krevní ztrátu vyčíslenou na 2,5 litru. Žalobce uvedl, že ho zachránila jen okamžitá operace; i když zraněný ještě po konfliktu stál na nohou, šlo bezprostřední ohrožení života. Sám poškozený, který ve čtvrtek svědčil u soudu, ocenil ještě první pomoc zajišťovanou členy dobrovolných hasičů z Nového Strašecí: pohotově zareagovali a dělali vše, co bylo nezbytné. Bez jejich úsilí by se prý do rukou lékařů nejspíš živý nedostal.

Dvanáct roků pro uprchlého

Do jednací síně se vrátilo projednávání okolností konfliktu, jímž se pražské soudy zabývaly už loni. Petru S. tehdy pravomocně vyměřily 12 let pobytu za mřížemi. Stalo se tak však v nepřítomnosti obžalovaného, který byl stíhán jako uprchlý. Po rakovnickém konfliktu totiž zmizel a na útěku byl až do letošního října, kdy ho po upozornění občana policisté dopadli v Mostě; vyzbrojen byl opět zavíracím nožem a také plynovou pistolí. Nyní se koná hlavní líčení znovu; s opakováním celého dokazování. Dotyčný využil svého práva na nový proces za své osobní účasti.

Trestnímu senátu Ivy Říhové předložil vlastní verzi vývoje událostí – a setkání v jednací síni využil i k vyslovení omluvy poškozenému. „Nezamýšlel jsem způsobit mu fyzickou újmu; já se cítil ohrožený na životě,“ prohlásil v té souvislosti. Stejnou myšlenku vyjádřil i v rámci vlastního výslechu. „Je to politováníhodné – ale zase se nechám zabít,“ řekl.

Už z toho je zřejmé, že verze obou aktérů konfliktu (kteří se shodnou jen na tom, že ve vzájemném střetu se byli nuceni bránit a bojovat o holý život) se zásadně rozcházejí – a ani svědci nejsou zajedno. Zdá se nicméně být jisté, že svou roli sehrál alkohol – ale i koňské dávky testosteronu a adrenalinu, vybičované vypjatou situací. A podstatný vliv na vyhrocení konfliktu měla i přítomnost kamarádů obou hlavních aktérů projednávané kauzy.

Nůž měl jen odstrašovat

Obžalovaný trvá na tom, že vyšel před diskotéku a byl napaden, když chtěl slovně zastavit útočníka stojícího nad jakýmsi ležícím mužem a právě bijícího pěstí jednoho z jeho kamarádů. „Já řekl, ať ho nechá být, on řekl, že dostanu do držky taky. Já na to, že jsem ozbrojenej a vytáhl jsem nůž – a on: To ti nepomůže,“ vypověděl Petr S. Pak se prý strhla mela, při níž protivníka píchl do ramene, načež ho soupeř zalehl na zemi – a když on nemohl dýchat a začalo ho píchat u srdce, mnohem mohutnějšího a těžšího muže bodl do nohy. Ani to ale nepomohlo. „Furt mě dusil, tak jsem ho bodl zespodu; on furt nereagoval,“ vypověděl obžalovaný s tím, že už se mu dělaly mžitky před očima. Řekl si prý, že čepel asi neprošla přes oděv – a tak v panice, lapaje po dechu, začal bodat větší silou, kam jen v sevření jeho ruka dosáhla. Nakonec prý protivník něco zašeptal, vstal a odešel. Ostatně – i sám Petr S. se při rvačce poranil vlastním nožem na ruce i noze…

Konflikt kvůli kouření trávy?

Poškozený nepopírá, že to byl on, kdo udeřil první. Stál prý proti přesile, když ho jeden z kamarádů obžalovaného slovně napadl kvůli kouření marihuany. „Co tady smrdíš, smažko,“ zaznělo podle jeho slov. A celá parta se prý s vyzývavými pohledy rozestavila kolem tak, aby neměl úniku, přičemž obžalovaný si začal pohrávat s nožem. On proto nejaktivnějšího z protivníků (nikoli obžalovaného), provokujícího přímo před jeho obličejem, praštil – a také slovně se vyjadřoval velmi sebevědomě; cílem prý bylo odradit přesilu od útoku. Proti machrující čtveřici stáli on a jeho známý ve dvou. Mela ale začala – on byl dlouho mylně přesvědčen, že se mu daří vyhýbat se noži. Vylučuje, že by se rvačka odehrávala na zemi; podle něj se s protivníkem prali vestoje. Nakonec zasáhl pracovník ostrahy klubu, který oba rváče oddělil. Ten pak také zjistil, že se mu na oblečení rozlévá krvavá skvrna. A když mu zvedl mikinu, objevila se vyhřezlá střeva.

Vyhazovač však do konfliktu, který je nyní projednáván u soudu, podle své výpovědi zasáhl až poté, co už bylo prakticky po všem: jednak byl zaneprázdněn zklidňováním jiných účastníků pranice, jednak jeho pozornost odpoutal zvuk připomínající rozbíjení láhve o popelnici. To bylo varující: někdo by se mohl snažit útočit střepy na uraženém hrdle. Muž z ostrahy, v kritických momentech možná jediný střízlivý člověk na místě konfliktu, tedy nemá tedy zcela přesné informace o všech okolnostech krvavé rvačky ani o rozepři, která jí předcházela. Víceméně ale potvrzuje slova pobodaného muže, že neměl cestu k úniku, aniž by musel projít kolem obžalovaného nebo některého z jeho kamarádů.

Vedle posuzování viny a případného určení trestu čeká tým soudkyně Říhové také rozhodnutí o vyčíslených finančních nárocích. Zdravotní pojišťovna se připojila s částkou 286 tisíc korun, což představuje náklady léčení zraněného. Poškozený požaduje náhradu ve výši 2,9 milionu korun plus tři miliony za nemajetkovou újmu.

Pistole po mrtvém tátovi

Obžalovaný je stíhán také pro nedovolené ozbrojování, protože se v jeho bydlišti našla pistole z roku 1944. Berettu ráže 7,65 mm s náboji Petr S. podle vlastních slov v roce 2014 sebral otci umírajícímu na rakovinu, když ten se chtěl zastřelit, aby nebyl nikomu na obtíž. Zhruba čtvrt roku poté otec nemoci podlehl, ale zbraň už Petru S. zůstala. Soudu ve čtvrtek řekl, že když se po rakovnickém incidentu narychlo balil, aby opustil svůj mostecký byt, prý ji chtěl vzít s sebou. Nakonec to neudělal: s tím, že nechce vyvést další malér.