Tvrzení o plánovité a úmyslné diskriminaci Romů justice odmítla. Podle ústavních soudců ale v rozsudku celkově chybí důkladnější odůvodnění. „Rozsudek krajského soudu je vnitřně rozporný," řekl soudce zpravodaj Jaroslav Fenyk.
Vrchní soud by měl lépe vysvětlit, jakému diskriminačnímu a segregačnímu jednání byli Romové vystaveni, a jaké skupiny lidí se týkalo. Justice by se také měla zabývat případnou nepřímou diskriminací, která sice nevyplývá přímo z právních předpisů, ale projevuje se v praxi při jejich aplikaci.

Romové v žalobě na ochranu osobnosti také požadovali, aby Kladno změnilo pravidla pro přidělování bytů a nabídlo jim nájemní bydlení mimo sociálně vyloučené lokality. Výsledek sporu je podle Fenyka otevřený, nález ústavního soudu označil spíše za procesní. „Ústavní soud řešil pouze kvalitu rozhodnutí, nikoliv to, jestli šlo o diskriminaci, anebo nešlo. To bude věcí soudů, aby se znovu zabývaly touto otázkou," uvedl Fenyk.´

„Celá věc se vrátí k vrchnímu soudu, tím pádem mají šanci dostat odškodnění, mají šanci na nové spravedlivé projednání věci," komentoval rozhodnutí Marcel Glasa ze sdružení IQ Roma Servis. V českých městech podle něj často vznikají segregované čtvrti, kde žijí sociálně slabí lidé.

„I když jsou pravidla pro přidělování bytů neutrální, tak faktický dopad je často segregační," uvedl Glasa. Doplnil, že z běžného trhu s nemovitostmi jsou Romové prakticky vyřazeni kvůli odmítání ze strany pronajímatelů. 

Romští manželé se vyhlášení nálezu nezúčastnili, nepřijel ani jejich právník.

„Tato žaloba se netýká pouze města Kladna, ale také postupování předešlých soudů. Tento případ začal už v roce 1999, kdy romský pár dostal bydlení v ubytovně u bývalého masokombinátu," řekl mluvčí kladenského magistrátu Ladislav Pavlík.
Podle jeho slov je těžké rozumět tomu, co je na pravidlech rozdělování bytů diskriminační, protože kromě ekonomické situace a výše nabídnutého nájemného jsou zohledňovány i sociální a příjmové aspekty.

„Například kolik má rodina dětí, zda pobírá dávky či jestli jsou matky samoživitelky. Všechna tato hlediska se počítají do koeficientu, na jehož základě jsou byty rozdělovány. To znamená, že s nejvyšší pravděpodobností dostane městský byt ten, kdo je v tíživější sociální situaci," vysvětlil mluvčí magistrátu s tím, že tato pravidla platí od roku 2004.

Manželé dostali náhradní bydlení u někdejšího masokombinátu za zcela nevyhovující byt, ve kterém se propadal strop. „Tehdy byla toto budova opravena a jednalo se o naprosto standardní ubytování. Pravda je, že tato situace se postupně zhoršovala, ale manželé měli po celou dobu, tedy až do roku 2010, kdy dostali byt v panelovém domě v areálu Mety, možnost požádat o jiné bydlení. Do té doby ho nepožadovali," dodal mluvčí Ladislav Pavlík.

Manželé si v roce 2001 požádali o větší byt. Jejich žádost byla splněna a bylo jim v rámci stejné ubytovny přiděleno větší bydlení.
V Metě následně neplatili nájem a kvůli tomu jim skončila nájemní smlouva.

Usnesením Krajského soudu v Praze muselo Kladno zaplatit 40 tisíc korun a omluvit se. „Město zaplatilo každému z žalovatelů dvacet tisíc korun, čili dohromady čtyřicet tisíc, kvůli adekvátnosti nabídnutého ubytování v tehdejší budově u někdejšího masokombinátu," uzavřel mluvčí magistrátu Pavlík.