Obětí, kterou loni 21. dubna Srp zmlátil a zamordoval nožem v jejím bytě v kladenské ulici Československé armády, byla 76letá Alena J. Se svým vrahem se důchodkyně dobře znala – léta půjčovala peníze jeho matce a později i jemu. Také onoho dne si Srp přišel pro půjčku. Návštěva ale skončila krvavým masakrem.

Krvavý masakr pro pár korun

Ženu, která nikdy neodmítla finančně vypomoci jeho rodině, Srp brutálně ztloukl, do hrudníku, krku a obličeje jí nožem zasadil 12 ran – a aby toho nebylo dost, stařenku ležící na zemi ještě dusil polštářem. To vše podle soudu proto, aby oběť mohl okrást. Její život zmařïl kvůli tomu, aby si odnesl nejen dva tisíce, které důchodkyně měla připraveny jako půjčku, ale přibral také peněženku se třemi stovkami, prakticky bezcenný stařičký mobil Nokia 5110, a zlatý prstýnek s řetízkem odhadem za 2600 korun. Sebral také svazek klíčů a nůž z kuchyně, kterým vraždil.

To ale Srp popírá. K zabití ženy se přiznal – odmítá ovšem, že by něco ukradl. A tím méně že by si vše předem naplánoval. Za krvavé řádění, jež překvapilo i jeho samotného, prý může pervitin, který si před návštěvou píchl. Pod jeho vlivem pak nepřiměřeně vystartoval poté, co se paní Alena mezi řečí zmínila o druhovi jeho matky, kterého Srp nenáviděl. „Bral jsem to jako své ponížení a praštil jsem ji. A pak jsem dostal strach, co bude z toho, že jsem ji uhodil…“ Rozhodl se proto ženu umlčet nožem. V bytě pak podle vlastního tvrzení všechno rozházel, aby předstíral loupežné přepadení. „Ale nedá se to vrátit,“ litoval Srp, kterého policisté dopadli pět měsíců po činu – v polovině loňského září.

Jeho verzi ovšem soudy neuvěřily. „Majetkový motiv byl jednoznačně prokázán,“ konstatoval předseda senátu vrchního soudu Jiří Lněnička. Ten se také vyjádřil, že čtrnáctiletý trest pro pachatele, který už byl souzen za delikty majetkového i násilné ho charakteru, považuje za přiměřený. „Spáchal velice závažný trestný čin na ženě, která k němu měla důvěru, pomáhala jeho rodině – a to v bezpečí jejího bytu,“ uzavřel Lněnička.

Kde je hranice brutality? Deset bodných a dvě řezné rány, k tomu nadvakrát přeražená páteř, zpřelámaná žebra po mlácení oběti sražené na zem. A navíc ještě dušení polštářem. Takhle vypadá docela „obyčejná“ vražda – a jejímu pachateli tedy není třeba uložit přísnější trest za obzvlášť surový způsob provedení. Shodly se na tom senáty středočeského krajského soudu i Vrchního soudu v Praze. „Je to hraniční případ,“ připustil předseda odvolacího senátu vrchního soudu Jiří Lněnička. „Ale střídání mechanismů útoku na smrt poškozené zvlášť velký účinek nemělo. Byť obžalovaný přiznává přikládání polštáře, smrt nastala po vykrvácení z bodných a bodnořezných ran, které zasáhly důležité orgány. A u zlomenin znalci nevyloučili, že mohly nastat při pádu na zem,“ osvětlil soudce pohled na brutální smrt očima právníků.