V případu, který se podle dostupných informací na počátku dotýkal 29 lidí (přičemž všichni podezřelí jsou nyní stíháni na svobodě, byť původně soud poslal tři osoby do vazby), kriminalisté zařazení do týmu Kobra specializujícího se právě na daňové úniky vyčíslili škodu na 300 milionů korun. Vše 3. února 2015 odstartoval zásah na 38 místech ve Středočeském kraji i několika dalších lokalitách v rámci republiky.

Už před dvěma roky, kdy se o kauze začalo hovořit právě v souvislosti se zásahem elitních policistů, vyvolával rozruch fakt, že s případem média spojovala známá jména; většinou citovala Lidové noviny zmiňující kladenského podnikatele Ivana Štípka či hovořící i někdejším manažerovi hokejové legendy Jaromíra Jágra Lubomíru Rysovi – a objevilo se i jméno boxera Daniela Macháčka. To ovšem tehdy mluvčí někdejšího Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality Jaroslav Ibehej nepotvrdil. Naznačil pouze, že skutky řešené v rámci kauzy s krycím názvem Uhlí souvisejí s údajnými nadměrnými odpočty daně z přidané hodnoty.

Podle detektivů, vycházejících ze zjištění analytiků ministerstva financí, měly páchání trestní činnosti od roku 2011 napomáhat machinace s výkazy provázaného řetězce účelově založených obchodních společností, které se sice ve skutečnosti prakticky nevěnovaly žádné činnosti, avšak papírově vykazovaly vysoké obraty v rámci působení na stavebním trhu. Tomu ovšem neodpovídaly jak minimální pohyb na jejich bankovních ústech, tak chybějící firemní účetnictví. Kriminalisté dospěli k závěru, že v čele těchto firem stály nastrčené figury v roli takzvaných bílých koní.

„Hlavní organizátoři vytvořili zcela smyšlená daňová přiznání k dani z přidané hodnoty. Obchodní společnost pak měla vykazovat obraty ze stavební činnosti tak, aby pravidelně každý měsíc vykazovala nadměrný odpočet DPH. Ten měl být posléze převeden na další společnosti hlavního organizátora, případně mělo dojít k jeho vybrání v hotovosti,“ vysvětlil Ibehej princip transakcí, jež podle jeho slov byly prováděny velice důmyslně. „Aby nevzbudily podezření ze strany příslušného finančního úřadu, a to zejména vzhledem k druhu prokazované činnosti a relativně nízké výši jednotlivých odpočtů,“ vysvětlil. Ne ve všech případech však byl skutek dokonán.

Pokud by soud rozhodl o vině, za krácení daně by mohly být ve hře až desetileté tresty. Rozhodně by však nehrozily všem obžalovaným; nanejvýš několika nejdůležitějším aktérům. Od počátku je totiž zřejmé, že míra zapojení jednotlivých osob měla být velmi různorodá.