V křesťanské tradici jsou Velikonoce především oslavou vzkříšení Krista a navazují na židovský svátek Pesach. Osud Spasitele si dnes připomínáme například tradičním velikonočním beránkem, který o svátcích jara nesmí na stole chybět. Před pomlázkou si řádný křesťan musel po několik týdnů odpustit oblíbené světské požitky a veselí. Kromě masa byly zapovězeny lidové zábavy, svatby a dokonce i noční milostné schůzky. Na Valašsku se také tradovalo, že kdo poruší půst a bude tancovat, opadají mu všechny trnky na slivovici.

K Velikonocům patří krasliceDodržování pravidel nedělalo lidem zpočátku problém, neboť mnozí byli ještě po masopustu přejedení a trápila je kocovina. První postní den na Popeleční středu odešli věřící z kostela se znamením popelce na čele, který jim připomněl pomíjivost lidského života - „prach jsme a v prach se obrátíme“. Někteří však již po mši spěchali do hospody na skleničku, aby „spláchli popelec“, jiní prý popíjeli proto, aby je v létě neštípali komáři. Ať tak či tak, do Velikonoc však zbývalo ještě šest dlouhých postních nedělí.

První postní neděli se někde říkalo Černá podle černého oblečení, které se po dobu půstu nosilo. Někde byla tato neděle nazývána také Pučálka podle postního jídla z naklíčeného (napučeného) a opraženého hrachu. Neděle zvaná Oculi, která byla v pořadí třetí, byla takzvaně kýchavou. Lidé věřili, že kolikrát za den kýchnou, tolika let se dožijí. Pro jistotu kýchání také schválně vyvolávali například sušenými bylinami nebo šňupacím tabákem.

Celý článek naleznete už tuto sobotu v příloze regionálních deníků Víkend.

Co dalšího se dočtete v magazínu Víkend?

- Velikonoční pověry
- Mrskání jako výstraha před hříchem
- Modlitby a věštby měly větší sílu
- Sváteční dobroty
- Včely potřebují naši pomoc
- Historie: Příběh Evity
- Více křížovek, sudoku a soutěže o hodnotné ceny

Předplaťte si Deník s přílohou Víkend již od 76 Kč měsíčně. (Objednávejte ZDE) nebo si jej můžete objednat i telefonicky na 272 015 015.