Nepanikařte. Rozvrhněte si práci, radí psycholog Pavel Rataj ke karanténě

Hrozí za současné situace výraznější dopady na psychiku?
Záleží na konkrétní skupině. Asi nejvíce to dopadá na lidi, kteří jsou úzkostnější, citlivější a osamocení nebo v jejichž okolí jsou již případy onemocnění. Čím více je člověk v situaci, že se ho opatření přímo dotýkají,a jsou v jeho těsné blízkosti, tím pravděpodobnější jsou pocity ohrožení. Například v menší obci, kterou úřady uzavřou, jak je tomu nyní na Olomoucku, se to může projevit citelněji. A pak záleží na pozitivních zdrojích, zdravém selském rozumu a obezřetnosti.

Jak správně nakupovat v době karantény: dodržujte desatero zásad

A jak se tomu bránit?
Nepanikařit. Nepropadat davovému chování a cítění. Opřít se o své pozitivní zdroje a podpory, které člověka podrží. Například být v kontaktu s blízkými, a to alespoň telefonickém. Dělat věci, které máme rádi. Nebýt zavřený doma. Využívat sílu zahrady, přírody či zdravého pohybu. Koneckonců i z toho důvodu dala vláda výjimku z plošné karantény na cesty do parků a do přírody. Když se na celý týden člověk zavře doma, tak vzrůstá pocit izolovanosti, vnitřní tělesné tenze a z toho pak iracionální fantazie. Samozřejmě by se lidé neměli při procházkách shlukovat, aby plošná karanténa měla dopad, jaký má mít.

Co mají dělat rodiny, kteří se na čtrnáct dnů ocitnou uzavřené v karanténě, aby se nerozhádaly?
Povídat si o tom, co přichází, ale také o alternativních variantách a scénářích. Uvolňuje to psychické napětí a lépe se na situaci adaptují. Také by neměly příliš přemýšlet o tom, že jim utíkají peníze a práce. Ono se to samozřejmě snadno řekne. Tato situace je může existenciálně velmi ohrozit. Zvlášť, když jsou oba partneři třeba živnostníci. Ale v tu chvíli to nevyřeší, naopak jim to přitíží. Doporučuji také pohyb. Například by se měly rodiny projít. Když nemůžou, tak by si měli lidé aspoň zacvičit doma nebo hrát nějaké hry typu deskových.

Co zaměstnanci, kteří pracují z domova a nejsou na to zvyklí. Jak si mají rozvrhnout práci?
Měli by se domluvit s ostatními členy rodiny, že pro ně nejsou během práce dostupní. Je důležité vymezit si teritoriální prostor. Říct jim, že budou uzavření v konkrétní místnosti a nepřejí si být rušeni. Potom je důležité si práci vymezit časově, aby se neroztáhla na celý den. Podobný program se může zavést i pro děti: v okamžiku, kdy dospělý pracuje, tak by se měly učit, mít vypnuté mobily, nekoukat se na televizi…

Život v uzavřeném městě, den první: Nejprve hlas starosty, pak karanténa

Jsou i nějaké rady ohledně oblečení, aby člověk celou dobu na home office neprožil v pyžamu?
Nechovat se jako izolovaný. V práci také nemíváme pyžamové dny. Je dobré se udržovat, obléknout se do pracovního oblečení. Vzít si čisté, nové věci. Ne ty, které máme týden na sobě. Pomáhá to jak psychice, pro kterou je to signálem, že se pracuje, tak i ostatním členům rodiny. Lépe si pak uvědomí, že by neměli svého blízkého při práci rušit.

Zdroj: Deník