Lukáš patří k velmi aktivním mladým lidem. Zatímco jiní stačí sotva studovat, on píše navíc knihy a kromě toho již několik let pracuje v redakci časopisu ABC pro mládež, kde zpracovává přírodopisná a historická témata.

Člověk tak získává pocit, že jeho den musí mít více než čtyřiadvacet hodin. Mimo to se Lukáš před časem s kamarády zapojil ještě i do projektu Stubchaser (také nazýván Vajglovník). Jedná se o závěsné vertikální popelníky ve tvaru terče, které nabízejí různým podnikům. "Popelníky jsou rozmisťovány po Praze. Motivujeme tím kuřáky, aby neházeli nedopalky po zemi. S nápadem přišel devatenáctiletý kamarád Adam Štrunc z Prahy a v současnosti je nás v realizačním týmu sedm," dodal Lukáš.

Aktuálně má ještě jednu dobrou zprávu, úspěšně složil přijímací zkoušky na právnickou fakultu, takže ho v příštích pěti letech čeká další studium. To ale neznamená, že by psaní pověsil na hřebík. V hlavě už se mu totiž rodí další nápady.

Věnování dědečkovi

„Když se ohlédnu za svojí první knihou, dnes bych ji asi napsal trochu jinak. Knížka se ale líbila dostatečně na to, abych si řekl, že to má smysl, a v psaní dál pokračoval," říká Lukáš Malý. Lyceum, které aktuálně vychází, mapuje působení studenta na prestižní střední škole, kam se dostane díky stipendiu. Zpočátku je přijetím na prestižní školu nadšený, má velké ideály, které jsou ale záhy zkaleny prvními neblahými zkušenostmi, jaké student Luboš zažívá na vlastní kůži.

Mladík, který začíná od nuly, se najednou ocitá mezi zlatou mládeží, jejíž příslušníci mají už od narození vyšlapanou cestičku do bezstarostného života. Postupně se mu tak odhaluje stinná stránka takzvané lepší společnosti. Poznává drsné až bizarní pouliční zápasy spojené s černým obchodem, stává se svědkem bezohledného a arogantního chování a intrik některých svých vrstevníků. V takovém prostředí pak „získává“ úhlavního nepřítele – arogantního spolužáka Nicolase Čolka, s nímž ho navíc spojuje zájem o jednu krásnou dívku. Má však i kamarády, na které se může za každých okolností spolehnout.

„Nemám rád černobílé postavy a příběhy, kde jsou jen klaďasové a záporáci. Vše se tedy prolíná a střídá jako v životě. I hlavní postava Luboš má své temné stránky a nedělá pokaždé všechno dobře. Občas má knížka prvky mého alter ega, třeba když se postava vrací k sobě na vesničku, kde má svého milovaného dědečka, se kterým si velmi rozumí,“ říká Lukáš Malý.

Díky tomu, že i jeho skutečný život velmi ovlivnil dědeček, který mu předal spoustu cenného, kniha je věnována právě jemu. „Dědeček letos v lednu zemřel a vydání mojí druhé knihy se již nedožil, ale věřím, že mě někde shora sleduje a má určitě také radost,“ dodává spisovatel. Ilustracemi román Lyceum opatřila mladá výtvarnice Ofelie Penniman.

Kromě Lycea, které Lukáš Malý pokřtil 22. června v Hotelu Hejtmanský dvůr ve Slaném za účasti významných kmotrů, vydal před dvěma roky, v pouhých šestnácti letech, knihu s názvem Vázací motýlek. Jak připomněl autor, její děj částečně tehdy zasadil do ulic Prahy a hlavně Slaného v době první republiky.

„Hlavní hrdina Alois je mladý muž, kterému zdánlivě nic nechybí. Od vrstevníků se ale odlišuje jednou věcí. Kdyby mohl, nejraději by žil v době první republiky. Když má jednoho dne neskutečně živý sen o cestě časem, v němž pozná každý detail oblíbené doby i dívku svých snů, nehodlá se ale smířit s faktem, že se mu to celé jen zdálo,“ popisuje děj své prvotiny Lukáš Malý a zároveň čtenáře ujišťuje, že kniha je zakončena tak, aby si každý sám rozhodl, zda dopadla dobře.