Svým obětem při svém řádění zasadil celkem pětaosmdesát ran. Dva dny před Štědrým dnem roku 1986 se několikrát trestaný Vladimír Lulek vracel opilý do svého bytu v Předměřicích nad Labem. Za okny svítil vánoční stromek, sváteční atmosféra však rychle pominula. Muž vyvraždil celou svou rodinu.

Nejprve po hádce zasadil šestatřicet bodných ran své manželce, pak zamířil do dětského pokoje a pokračoval na svých dětech ve věku deset, osm, sedm let a osmnáct měsíců. I je ubodal k smrti. Pak si podřezal žiletkou zápěstí i krk, policisté si však pro něj přišli dříve, než vykrvácel. Zranil také sousedku, která se pokusila tragédii zabránit.

Lulek u soudu předstíral duševní chorobu a neřekl ani slovo. Psychiatři však duševní poruchu vyloučili. „Byl to obzvlášť odporný a brutální vrah. Přestože u soudu vytrvale mlčel, ani tak nevzbuzoval sebemenší lítost,“ zavzpomínal na něj před lety prokurátor Miroslav Antl.

Brutální vražda otřásla veřejností i obyvateli Předměřic. „Dodnes tu bytovku máme za proklaté místo a mnozí zdejší se s tím stále nesmířili. Zvlášť když se to stalo dva dny před Štědrým dnem,“ vzpomněla před lety v Předměřicích jedna z pamětnic.

Druhého února 1989 jej za jeho hrůzný čin v pankrácké věznici pověsili. Zemřel za sedm minut. Byl posledním popraveným Čechem. Letos od tohoto skutku uplynulo třicet let.

Místo oprátky doživotí

V roce 1989 měl být popraven oběšením i Zdeněk Vocásek. Poprava byla naplánovaná na 27. prosince. Trest smrti si vyslechl za vraždu dvou lidí a jeden pokus v září 1988. Život mu však zachránila sametová revoluce. Po ní byl trest smrti zrušen. Zasadil se o to i tehdejší prezident Václav Havel.

Vocásek se narodil do rodiny alkoholiků, kvůli nízké inteligenci ani nedochodil učiliště. Poprvé zabíjel na Nový rok 1987. V opilosti po hádce ubodal muže, u kterého měl přespat. Nejprve na něj zaútočil kladivem, pak jej ubodal šroubovákem. Na svobodě zůstal čtyři měsíce. Policisté ho chytili krátce po druhé vraždě, svou oběť po hádce dvanáctkrát bodl nožem, který u něj strážci zákona našli.

Olga Hepnarová
Poslední popravenou ženou byla 12. března 1975 Olga Hepnarová. Ta v roce 1973 najela dodávkou na tramvajovou zastávku a zabila osm lidí. Hepnarová se chtěla pomstít společnosti. Věřila, že se jí všichni lidé snaží ublížit. V průběhu vyšetřování i procesu svůj čin nikterak nepopírala, a dokonce se k němu hrdě hlásila. Litovala pouze toho, že lidí nezabila víc a že mezi nimi nebyli i její rodiče. Podle přiznání se činem Hepnarové inspiroval v roce 2005 Viktor Kalivoda, známý jako Lesní vrah.

Spor o trest smrti

Federální shromáždění o změně trestního zákona rozhodlo v květnu roku 1990. Trest smrti vystřídalo doživotí. „Znovuzavedení trestu smrti by mohla být slabá satisfakce pro pozůstalé,“ připustil psycholog Jiří Brančík.

Podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění z roku 2017 je více než polovina lidí pro trest smrti, naopak s ním nesouhlasí asi osmatřicet procent oslovených, necelých deset je nerozhodných. Mezi odpůrce znovuobnovení tohoto trestu se řadí například ombudsmanka Anna Šabatová. „Jsem ráda, že je trest smrti zrušený a věřím, že se už nikdy nevrátí. Tento absolutní trest není slučitelný s civilizovanou společností,“ reagovala.

Podobný pohled má také společnost Amnesty International. „Trest smrti je krutý, diskriminační, často politicky zneužívaný a neefektivní justiční nástroj, který nemá co dělat v moderní společnosti. Je také krutý, protože víme o stovkách případů, kde bylo následně prokázáno, že popravený byl nevinný,“ řekl ředitel české pobočky Mark Martin.

Trest smrti - Infografika

Díky revoluci unikli popravě

Dana a Jaroslav Stodolovi
V letech 2001 a 2002 zavraždili a oloupili osm lidí, v roce 2004 byli odsouzení na doživotí.

Petr Zelenka
V roce 2006 zavraždil sedm pacientů havlíčkobrodské nemocnice injekcemi heparinu, díky tomu je známý jako Heparinový vrah. Dalších deset lidí se pokusil zabít. Policisté ho zatkli v prosinci 2006, v roce 2008 ho soud odsoudil na doživotí.

Ivan Roubal
Na začátku devadesátých let brutálně zabil několik lidí. Zatčen byl v březnu 1994, za pět vražd byl odsouzen v roce 2000 na doživotí. Další tři vraždy se mu přisuzují, ale nebyl z nich obviněn, protože se nenašla těla. Vinu nikdy nepřiznal, zemřel v roce 2015 po dlouhé nemoci ve vězení.

Roman Postl
Sériový vrah a narkoman. První vraždu spáchal v roce 1998, dostal za ni 13 let ve vězení, propustili ho za dobré chování v roce 2008. Pak zavraždil další čtyři lidi, zemřel po přestřelce s policií.

Orličtí vrazi
Karel Kopáč, Ludvík Černý, Vladimír Kuna, Petr Chodounský a Irena Meierová v letech 1991 až 1993 zabili celkem pět lidí, vesměs podnikatelů. Vraždili pro peníze. Vrazi své oběti většinou ukrývali do sudů, do nichž nalili louh a vhodili do orlické přehrady. Autorem nápadu byl Vladimír Kuna. Organizátorem gangu byl Karel Kopáč (na fotce), vraždy vykonával Ludvík Černý. Černý byl odsouzen na doživotí, Kuna na pětadvacet let, Kopáč, který se následně oběsil ve vězení, na jednadvacet let. Další společník Chodounský dostal čtrnáct let a Meierová desetiletý trest. Ve vězení už zůstává pouze Černý.

Oto Biederman
Odsoudili ho za pět vražd na doživotí. Býval členem Kolínského gangu. Zabíjel v letech 1993 až 1996. Policie ho zatkla v únoru 2016. Za své činy dostal doživotí, vraždil po obohacení.

Zdeněk Kovář
V restauraci Družba v Uherském Brodě v roce 2015 zavraždil osm lidí, dalšího člověka těžce zranil. Do dvou hodin od masakru při policejním zásahu spáchal sebevraždu. Podle policie padlo v restauraci asi čtyřiačtyřicet výstřelů.