Kliknutím zvětšíteV nové prognóze ČNB letos čeká růst HDP o tři procenta a příští rok o 3,4 procenta. V předchozí listopadové prognóze počítala banka letos s růstem o 3,5 procenta a příští rok o 3,8 procenta. Koncem letošního roku by ekonomika měla podle ČNB dosáhnout předpandemické úrovně. Zároveň banka výrazně zvýšila odhad inflace, když ji letos očekává na průměrných 8,5 procenta. "Inflace bude kulminovat v letošním prvním pololetí. Následně bude klesat díky posílení koruny a projeví se i stabilizující vliv měnové politiky skrze domácí poptávku," uvedl Rusnok.
Zároveň s postupným poklesem inflace by ČNB mohla začít se snižováním úrokových sazeb. Nové prognóze totiž odpovídá výrazný nárůst tržních úrokových sazeb na počátku letošního roku následovaný jejich postupným poklesem od druhé poloviny roku. "Další kroky při nastavování měnové politiky ČNB se budou odvíjet od přicházejících nových informací a budoucích prognóz," uvedl guvernér.
V nejbližší době by ale podle Rusnoka další výrazné zvyšování nemělo být zapotřebí. "Pokud se naplní prognóza, a my v to věříme, tak by to další zvyšování ve výrazném rozsahu nemělo být zapotřebí," uvedl.
Zvyšování základní úrokové sazby
Na předchozím měnovém jednání před Vánoci rada zvýšila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 3,75 procenta. Na zasedání na počátku listopadu rada ČNB zvýšila překvapivě základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta, šlo o nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997. Předtím v září odhlasovala rada zvýšení základní sazby o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. Pro všechna rozhodnutí, včetně dnešního, hlasovalo pět členů rady. Dva členové hlasovali pro sazby beze změny.
Rusnok dnes zároveň poukázal na řadu rizik a nejistot. "To znamená, že je tady jistá pravděpodobnost, že ta situace bude vyžadovat ještě zvýšení sazeb. Nicméně odhad z dnešního pohledu by byl čistou spekulací, žijeme v ohromné nejistotě. Čelíme faktorům, které na to mají vliv. Nevíme, jak dopadl leden z pohledu inflace. Nevíme, jak bude vypadat vývoj v těch poruchách v globálním obchodě, a máme nejistotu ohledně kroků dalších centrálních bank," uvedl Rusnok.
Podobně se vyjádřili ekonomové. Podle nich se základní úroková sazba ČNB blíží vrcholu, další zvýšení by již nemělo být tak výrazné. Základní sazba by neměla podle nich překročit pět procent a ve druhé polovině roku by mohla začít klesat. Záležet ale bude na vývoji inflace, dodali. Například analytik Raiffeisenbank David Vagenknecht na příštím březnovém zasedání počítá s dalším navýšením repo sazby o 0,25 procentního bodu na 4,75 procenta, čímž by podle něj měl být dosažen vrchol. Ve druhé polovině roku předpokládá první snižování úrokových sazeb.
"Dnešní zvýšení sazeb ČNB znamená, že bude nutně pokračovat trend zdražování hypoték nastartovaný v polovině loňského roku," uvedl ředitel realitního fondu Schönfeld & Co Miloš Filip.
Schillerová: Další špatné rozhodnutí
Dnešní zvýšení základní úrokové sazby kritizovala bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Na twitteru ho označila za další ze série špatných rozhodnutí ČNB. Navýšení sazeb podle ní může mít dopad na zpomalení křehkého tempa hospodářského růstu a znamená také zásadní problém pro exportéry. Centrální banku tvrdě kritizoval také předseda opozičního hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš. "Teoretici z ČNB odtržení od reality pokračují v destrukci naší ekonomiky a prosperity občanů," napsal na sociální síti.
ČNB dnes také zvýšila lombardní sazbu o 0,75 procentního bodu na 5,5 procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zvýšila rovněž o 0,75 procentního bodu na 3,5 procenta.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
30
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
