Zdražování? Na dovolenou není. Aktovku máme z bazaru, líčí matka čtyř dětí

„Na mateřské a rodičovské dovolené jsem byla v kuse, děti jsou tak brzy za sebou, že po sobě nemohou dědit věci. Náš rozpočet to už na začátku hodně napnulo,“ vypráví Klára (jméno redakce na přání ženy změnila, ale zná její pravou identitu).

Děti na táborech nejsou pojištěné. Rodiče to neřeší a zadělávají si na problémy

Od té doby řeší finance, přivýdělky a šetření v podstatě nepřetržitě. „Už jsme se kvůli tomu museli i několikrát přestěhovat,“ povzdechne si žena, jež se nyní s mužem stará o malého školáka, dva předškoláky a nejmladší dítě je v nižší třídě školky. Manžel pracuje v realitách jako osoba samostatně výdělečně činná a má nestálý příjem, jí skončil rodičovský příspěvek, do původní práce se vrátit nemůže, protože se odstěhovali kvůli vysokému nájmu z Prahy. Při mateřské podnikala, ale o většinu klientek přišla během covidu a lockdownu.

Dvě děti, jeden příspěvek

Za největší zásah do peněženky pokládá narození dvojčat, kdy je potřeba všechno vybavení dvakrát. Kláře proto přijde nespravedlivé, že brala rodičovský příspěvek nejdříve ve stejné výši jako na jedno dítě, později jedenapůlnásobek. „Člověk přece nemůže za to, že má vícerčata,“ podotýká.

Od dalších maminek dvojčat ví, že rodičovský příspěvek stačí akorát tak na pokrytí jednorázových plen a sunaru. Klára se snaží žít co nejvíce ekologicky, což je zároveň i úsporné: co nejdéle kojila, používala látkové pleny a oblečení nakupuje v bazaru. „Ale od nástupu do školky začaly částky stejně narůstat. Z druhé ruky jsme nakonec nakoupili i aktovku do školy,“ doplnila.

Potraviny, energie, sešity. Vše zdražuje. Lidé si radí, kde sehnat jídlo zdarma

Současnou vlnu zdražování pocítila na zvýšení školného, stravného nebo cen potravin, MHD a benzínu. Navíc prý zmizely dřívější dotované příměstské tábory, které byly jen za symbolický poplatek. Letos nejlevnější vyšel na 2500 korun na týden, což ale při čtyřech dětech činí investici deset tisíc korun. „Takže nejely bohužel nikam. Prarodiče máme daleko a jsou už moc staří na hlídání tolika dětí. Tak jsme dva sourozence poslali k jedněm prarodičům, dva druhým a po týdnu si to vyměnili,“ líčí.

Na zahraniční dovolenou nejezdí už dlouho, tentokrát vynechali i tuzemskou. „Ta už je dneska tak drahá, jako bychom v minulosti letěli do zahraničí,“ podotýká. Koupili si proto stan a výletují s ním po Česku a sami si vaří.

Už není, kde ubrat

Jen za pobyt dětí ve školce a dopravu do školky vynaloží rodina osm tisíc korun měsíčně. Za elektřinu, kterou i topí, protože žijí ve městě, platí 9500 měsíčně. Používají úsporné žárovky i spotřebiče, topí co nejméně a televizi nemají. Šetří i na potravinách, kupují jen ty základní, nějaké za levnější ceny od sousedů. Nepořizují polotovary, vše si od základu vyrábějí doma – od pečiva po dětské přesnídávky. „Úsporně jsme žili už před zdražováním a nemáme už kde ubrat,“ přemítá Klára.

Dojídají zbytky, dělají menší porce. Lidé kvůli drahotě více šetří při vaření

Dopad cen energií se jich zatím nedotknul, protože ještě mají do konce roku fixaci. Když by se cena zvýšila o sto procent, celou jednu výplatu by dali za elektřinu. Rodina také platí vysokou hypotéku na dvou procentní úrok. „Celý měsíc pracujete, ale vydělané peníze vám nestačí ani na základní potřeby. To už je trochu otroctví,“ podotýká maminka čtyř dětí. „Velká nejistota navíc vytváří obrovský stres a tlak,“ dodává.

Přídavky na děti jsou podle Kláry velice nízké a v rozpočtu větší rodiny nehraje šest set až osm set korun při dnešních cenách velkou roli. Kvůli složité byrokracii o ně dříve ani nežádali. „Nyní jsme zažádali poprvé kvůli špatné finanční situaci a nejistým vyhlídkám. Uvažujeme i o příspěvku na bydlení,“ říká. Mnohé vícečetné rodiny které zná, prý začaly žít z rezerv a z úspor. Nyní je musejí utrácet na běžnou spotřebu včetně jídla.

PŘEHLEDNĚ: Finanční pomoc pro důchodce. Co všechno letos od státu dostanou

Zdroj: DeníkUvítala by, kdyby se úměrně zdražování zvedly i výdělky v práci. A také kdyby se v Česku více objevovaly poloviční úvazky a slušné nabídky práce z domova. „Pečovat o větší rodinu je samo o sobě úvazek navíc, takže pracovat na ‚full time‘ je nemyslitelné,“ upozorňuje.

Spíše než jednorázové příspěvky, jako je nyní pět tisíc korun na dítě, by podle ní pomohly pravidelné částky v přiměřené výši. „Strávíte mraky času vyřizováním a ve finále nedostanete nic, nebo pár stovek, které nevystačí ani na jeden nákup potravin,“ popisuje. Podporu větších rodin vnímá jako nedostatečnou, u rodin s vícerčaty jako diskriminující oproti těm, kdo mají děti jednotlivě. „Většina naší společnosti žije v domnění, že rodiny s více potomky se mají jako ‚prasata v žitě‘ a děti si pořizují kvůli příspěvkům. Je to opravdu mylná představa,“ uzavírá.

Nedávné příběhy o lidech v nouzi vyvolaly mezi čtenáři Deníku mimořádnou vlnu solidarity. Redakci prakticky okamžitě zaplavily zprávy, v nichž lidé nabízeli pomoc. Všem zapojeným moc děkujeme.