Kliknutím zvětšíteOba odsouzení politici si trest odpykají tam, kde jsou v současné době zadržováni, což naznačuje, že nepůjdou do vězení, uvedla agentura Reuters. Podle ní jsou oba na neznámém místě. Dřívější informace hovořily o tom, že Su Ťij pobývá v domácím vězení. Důvod pro částečnou milost a snížení výše trestu na polovinu není z dosavadních informací tiskových agentur zřejmý.
Su Ťij čelí ještě několika dalším obviněním; právníci političky je odmítají s tím, že jsou politicky motivovaná. Všechna jsou všeobecně pokládána za snahu zdiskreditovat ji a zabránit jí v další účasti ve volbách, napsala agentura AP. Ústava zakazuje komukoli, kdo byl poslán do vězení, zastávat vysoký státní úřad nebo se stát poslancem.
Nespravedlivé, zní ze světa
Ze světa dnes zazněla kritika rozsudku a některé země či organizace proces označily za politicky motivovaný. Barmskou juntu vyzývají k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění Su Ťij i dalších politických vězňů v asijské zemi. "Nespravedlivé odsouzení Do Aun Schan Su Ťij barmským vojenským režimem a represe vůči ostatním demokraticky zvoleným představitelům jsou dalšími urážkami demokracie a spravedlnosti v Barmě," prohlásil například šéf americké diplomacie Antony Blinken.
Britská ministryně zahraničí Liz Trussová označila trest pro Su Ťij za další pokus režimu potlačit opozici a omezit svobody a demokracii v zemi. Podle šéfa diplomacie EU Josepa Borrella představuje rozsudek nad Su Ťij další příklad porušování lidských práv v Barmě a je zásadní překážkou pro obnovu demokracie. "Usvědčení Su Ťij zavírá dveře politickému dialogu v Barmě a jen prohloubí odmítání puče," reagovala vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová.
Obdobně kritizovala potlačování demokracie a svobod v Barmě mezinárodní organizace monitorující porušování lidských práv Amnesty International a verdikt kritizovala rovněž nevládní Mezinárodní krizová skupina (ICG) nebo předsedkyně norského Nobelova výboru. Su Ťij obdržela Nobelovu cenu za mír v roce 1991 za svůj nenásilný boj za demokracii a lidská práva.
Verdikt odsoudil rovněž český ministr zahraničí v demisi Jakub Kulhánek a předsedkyně české Sněmovny Markéta Pekarová Adamová. "Důrazně odsuzujeme politicky motivovaný verdikt soudu, který je další ranou pro demokracii v Myanmaru. Absence řádného procesu je důkazem naprostého popření právního státu. Česká republika plně stojí za Aun Schan Su Ťij a dalšími demokraticky zvolenými představiteli!" napsal Kulhánek na dotaz ČTK. "Vojenská junta na Myanmaru si de facto přisvojila soudní moc, což je v demokracii nepřípustné. Jsem ráda, že to Jakub Kulhánek vnímá stejně," uvedla na twitteru Pekarová Adamová.
Exilová vláda žádá sankce
Mluvčí barmské exilové vlády žádá zpřísnění mezinárodních sankcí. Zvláštní zpravodaj OSN pro Barmu Thomas Andrews dnes vyzval země, aby zvýšily ekonomický tlak na juntu. Čína, která má dlouhodobě dobré vztahy s armádou i s předchozí vládou Su Ťij, vyzvala všechny strany, aby "překonaly rozpory".
Národní liga pro demokracii (NLD) šestasedmdesátileté Su Ťij loni v listopadu vyhrála s převahou volby. Než však mohla její vláda zahájit druhý pětiletý mandát, provedla armáda na začátku února v zemi puč. Vojenské velení převrat odůvodnilo tím, že hlasování bylo zmanipulované. Nezávislí volební pozorovatelé to ovšem nepotvrdili. Při protestech, které následovaly po převratu, zahynulo v Barmě podle Asociace na pomoc politickým vězňům (AAPP) přes 1300 lidí a dalších 7750 osob čelilo zatčení, odsouzení nebo trestnímu stíhání.
Protesty obyvatel mezitím pokračují. Při nedělním pochodu proti vojenské vládě a za propuštění Su Ťij zemřelo pět lidí poté, co do davu najelo auto bezpečnostních složek.
Su Ťij si získala mezinárodní respekt bojem za demokracii ve své zemi, kvůli němuž ji vojenská junta dlouhé roky držela v domácím vězení. Za tento boj získala řadu ocenění včetně Nobelovy ceny za mír, na kterou ji navrhl bývalý prezident Václav Havel. Loni ale například vedení Evropského parlamentu Su Ťij formálně vyloučilo z komunity nositelů Sacharovovy ceny za svobodu myšlení, kterou získala v roce 1990. Podle europarlamentu dostatečně nebránila násilnému útlaku Rohingů, které Barma označuje za nelegální přistěhovalce z Bangladéše, upírá jim občanství a základní lidská práva.
41
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
