Neprojdou. Studenti uvízli na Ukrajině, přes hranice nemohou kvůli podvodníkům

Vladyslav Ihoshyn je devatenáctiletý ukrajinský student Univerzity Pardubice. V září 2021 měl nastoupit na Fakultu ekonomicko-správní. Jelikož ale obdržel vízum pozdě a také kvůli složitým koronavirovým opatřením přerušil ještě na konci září studium na celý akademický rok. Začít chtěl až další rok na podzim, až se koronavirová situace uklidní. Zatím se pilně učil češtinu. Jenže v únoru 2022 napadlo Rusko Ukrajinu a vše bylo opět jinak.

Jak před nedávnem upozornil server iDNES.cz, ještě začátkem léta 2022 neexistovala žádná omezení pro odchod ukrajinských studentů na zahraniční univerzity. Studenti dostali navzdory mobilizaci odklad odvodu na vojenskou službu po dobu studia. Nerozlišovalo se ani, zda se dotyčný přihlásil na školu ještě před válkou nebo až v jejím průběhu. Toho někteří mladíci začali zneužívat a hlásili se na zahraniční univerzity jen proto, aby nemuseli rukovat. Leckdy šlo i o falešné vysokoškoláky s padělanými potvrzeními o studiu. Ukrajinské ministerstvo obrany proto od počátku srpna začalo podmínky na hranicích zpřísňovat.

Rusové jsou pryč, chceme se vrátit do Balaklije, říká Ukrajinka. Zatím to nejde

Mnohé Ukrajince, kteří se přihlásili na vysokou školu v cizině až po vypuknutí války, přestali pouštět. Postupně začali mít problém i ti, kteří již v zahraničí studovali a chtěli odjet k výuce v dalším ročníku. „Do 14. září měli vyšší šanci studenti, kteří pokračovali ve studiu. Ten den vzniklo neveřejné usnesení a po něm zákaz platí pro úplně všechny studenty zahraničních univerzit,“ sdělil Ihoshyn. Přes hranice se nedostal ani on, i když se zapsal na Univerzitu Pardubice již v září 2021 a jemu teprve devatenáct. „Zkoušel jsem to už na třech přechodech, je to bez šance,“ řekl.

„Ukrajinský student Vladyslav Ihoshyn je zapsaný na Fakultě ekonomicko-správní od září 2021. Studium na celý akademický rok přerušil. Nyní se od 1. září 2022 se zapsal ke studiu a vytvořil si i rozvrh. Fakultě pak od něj přišla zpráva, že se nemůže dostat přes hranice,“ popsala vedoucí Oddělení propagace a vnějších vztahů z Univerzity Pardubice Martina Macková.

Vylíčila i příběh jejich dalšího ukrajinského studenta Valerije Drokina, který se rovněž nemohl z Ukrajiny dostat. „Nakonec ho ale s naším akceptačním dopisem pustili,“ doplnila. Akceptační dopis je dokument, který potvrzuje studentovo přijetí na zahraniční univerzitu. „Obecně studenti nebo freemoveři (cizinci na studijním pobytu – pozn. red.) mohou mít problém s vojenskou správou na Ukrajině, která je odmítne pustit přes hranice. Záleží na konkrétním úředníkovi, některému studentovi akceptační dopis uznají, někdo vyžaduje originál, někomu ho vůbec neuznají,“ doplnila.

Studenti protestují otevřeným dopisem i peticí

Proti počínání ukrajinské vlády a pohraničníkům se dotčení studenti ohradili v otevřeném dopise adresovaným nejvyšším ukrajinským představitelům: prezidentovi, premiérovi, ministrům obrany, vnitra a školství nebo vedoucímu státní pohraniční služby. Podepsalo ho přes 1100 ukrajinských studentů ze zahraničních univerzit. Signatáři v něm mimo jiné napsali, že ačkoli legislativa zůstala stejná, skutečná pravidla odchodu se každých pár týdnů měnila. „Navzdory oficiálnímu povolení k překročení hranice s nezbytnými dokumenty pohraničníci opakovaně bránili studentům v přechodu hranice a vydávali nezákonná odmítnutí,“ píše se tu také.

Signatářům dále vadí, že možnost opustit zemi záleželo na uvážení konkrétního pohraničníka, což pokládají za nesystémové a také nespravedlivé. „Chápeme, že je během stanného práva potřeba regulovat překračování státních hranic,“ uvedli také. Neměli by to však podle nich odnášet řádní studenti.

Utekla před válkou na Ukrajině. Teď pracuje v janovickém domově jako pečovatelka

Žádají proto ukrajinské úřady, aby vypracovaly účinnou kontrolu studijních dokumentů. Situace podle nich podkopává pověst Ukrajiny na mezinárodní scéně a ve světové vzdělávací a vědecké komunitě.

„Naše mládež vstoupila do nejlepších vysokých škol na světě, aby získala kvalitní vysokoškolské vzdělání a později se vrátila na Ukrajinu k její rekonstrukci. Vzdělaná mládež je základem budoucnosti Ukrajiny,“ napsali také autoři.

V polovině srpna vznikla také petice adresovaná pouze prezidentu Volodymyru Zelenskému. Jejím autorem je student Taras Syvukha a podepsalo ji 22 300 lidí. Těm mimo jiné vadí, že se za hranice dostali někteří lidé díky padělaným dokumentům nebo korupci a nyní neprojdou ani řádní studenti. „Na hranicích existuje více nevyřčených pravidel než skutečných usnesení,“ konstatovali. Někde například pouštěli jen studenty ve věku 18-21 let. „Nedávné události mohou ukazovat velký problém s respektem k lidským právům. Někteří ukrajinští představitelé se nechovají jako úředníci evropského stylu, ale spíše jako sovětští představitelé s posttotalitním způsobem myšlení a rozhodování. Ale Ukrajina není Rusko!“ uvádí se tají v petici.

Videovýzva od hranic

Na ukrajinsko-polském hraničním přechodu v Shehyni, nedaleko polské Medyky, probíhají protesty ukrajinských vysokoškoláků, kterým nebylo umožněno nastoupit do zahraničních škol. Natáčejí tu také videovýzvy na YouTube.

„Dobrý den, Evropo, jsme ukrajinští studenti zapsaní na univerzity po celém světě. Ale naše vláda nám neumožňuje studovat, i když máme všechny potřebné dokumenty a obrovskou chuť,“ říká mladý muž v brýlích stojící v silném dešti v čele asi dvacetičlenné skupiny.

Další k tomu podotýká, že Ukrajina se chce stát členem Evropské unie, přitom ale nedodržuje ústavní práva. Ve svém textu pod videopříspěvkem dále napsali, že studovat do zahraničí odešli někteří prominentní ukrajinští politici či úředníci, ale běžným studentům je to znemožněno.

Potíže s vízy

České ministerstvo zahraniční pro Deník.cz uvedlo, že se jedná o vnitřní záležitost Ukrajiny, do níž se nebudou vměšovat. Mluvčí Masarykovy univerzity v Brně Radim Sajbot sdělil, že se doposud žádný ukrajinský student na vedení univerzity neobrátil s tím, že by nebyl puštěn ze své země. Zdůraznil také, že na brněnské univerzitě se učí již tři týdny a mají zapsaných zhruba 700 Ukrajinců, z toho přibližně 500 se statusem dočasné ochrany. Univerzita nicméně nemůže vědět, zda jde o Ukrajince, kteří tu žijí, nebo kteří přijíždí ze své země, ani jim nepřísluší zjišťovat, kdo z nich se ke studiu dostavil.

Adaptační centrum na Chodově pomáhá zapomenout na válku i s přípravou do školy

Petra Klusáková z Oddělení vnějších vztahů Univerzity Karlovy sdělila, že problém nepuštění jejich ukrajinských studentů ze země nezaznamenali. To by mohlo znamenat, že ukrajinští studenti českých vysokých škol na Ukrajinu buď neodjeli, nebo se z ní stihli vrátit do 14. září, než pohraničníci přestali tyto lidi pouštět. Podle Klusákové nyní spíše řeší s českým ministerstvem vnitra, jak mohou přijatí ukrajinští uchazeči získat oprávnění k pobytu, když mají dočasnou ochranu na území jiného státu EU.

„Jednání pohraniční kontroly postrádá logiku. V létě, když žádná výuka ještě nezačala, pohraničníci pouštěli všechny, včetně těch fiktivních studentů. Teď, před začátkem akademického roku, když praví vysokoškoláci jedou na studium, vláda úplně zakázala výjezd studentů. Vypadá to, že všichni fiktivní studenti už vyjeli z Ukrajiny a ti praví zůstávají tady,“ povzdechl si pardubický student Vladyslav Ihoshyn. „Mladí studenti bez válečných zkušeností nepřinesou armádě žádný užitek. Mohou ale získat kvalitní vzdělání a stát se specialisty, kteří přinesou Ukrajině zisk v budoucnosti,“ dodal.