Zdeněk Běhounek byl dlouholetý aktivní člen klubu a vedoucí letového provozu letiště Kladno. V roce 1966 založil navigační soutěž Pohár kladenských dolů, která se po několika letech přejmenovala na Kladenský pohár. Bohužel 4. října 1977 tragicky zahynul jako pasažér a tak po nějakém čase začal pohár na počest svého zakladatele nosit i jeho jméno.

Starším ročníkům se může vybavit analogie s polskou navigační soutěží, Memoriálem Franciszka Żwirka a Stanisława Wigury, která byla také pojmenována po zahynuvších polských aviaticích k jejich poctě. Za svou historii soutěž nabývala na popularitě a přilákala posádky nejen z celého Československa, ale i z Polska, tehdejší NDR a Maďarska.

Aeroklub Kladno se tak stal doslova Mekkou navigačního létání. Jeho členové F. Cihlář, M. Fiala, T. Rajdl a J. Machovský získali tituly mistrů světa a Evropy. Za přínos světovému letectví obdržel Aeroklub Kladno diplom mezinárodní letecké asociace FAI; členové M. Hřivna, J. Kučera a M. Fiala, kteří se po většinu historie soutěže věnují jejímu pořádání a tím propagaci sportovního létání, za tuto činnost obdrželi ocenění FAI „Diplom Paula Tissandiera „. Na letišti Kladno po právu sídlí reprezentační družstvo České republiky v letecké navigaci.

V jakých disciplínách letci na memoriálu soupeřili a jak si vedli Kladeňáci?

Soutěže se účastnilo jednadvacet posádek na letounech, ultralightech a motorových kluzácích. Závodilo se v kategorii Unlimited a Advance v přesnosti letu na stanovené trati, která trvá zhruba šedesát minut letu s přesností na dvě sekundy na sedmi měřených otočných bodech, vyhledávání bodů na trati podle fotografií a přesnosti přistání do vymezeného prostoru 12 krát 52 metrů. V kategorii Unlimited zvítězila posádka M. Cabejšek M. Pašková a v kategorii Advance posádka P. Pačes M. Čacký. Celkově v kategorii Unlimited soutěžilo sedm posádek a Kladeňáci brali první a čtvrté místo, v kategorii Advance bylo posádek čtrnáct a Kladeňáci obsadili všechny stupně vítězů a k tomu deváté místo.

Připomeňme v této souvislosti, že aerokluby mají v ČR svou ligu. Jaká jsou kritéria a hodnocení? A jak si stojí AK Kladno?

Mimo navigačních soutěží se členové AK Kladno zúčastňují soutěží v bezmotorovém létání. V letošním roce se Lukáš Koukal umístil na čtvrtém místě na Mistrovství ČR juniorů a obsadil druhou příčku Poháru akademiků. Kladenští plachtaři se každý rok zúčastňují celostátní plachtařské soutěže kam během roku přihlašují sportovní výkony v bezmotorovém létání. Každý pilot může přihlásit tři výkony v letu na vzdálenost co největší rychlostí. Délky letů jsou od 100 do 500 kilometrů, zdolané traťovou rychlostí 60 až 100 kilometrů v hodině. Aeroklub Kladno se přes svoji nevýhodnou polohu, kdy je omezen provozem ruzyňského letiště, umísťoval během posledních patnácti let většinou mezi dvanáctým až třicátým místem z pětasedmdesáti klubů.

O České republice se občas mluví jako o ultralightové velmoci. Jak hodnotíš tento boom?

Aeroklub Kladno ultralehká letadla neprovozuje, ale jako provozovatel veřejného vnitrostátního letiště Kladno provoz těchto létajících zařízení podporuje.

Jak se vlastně liší aerokluby od komerčních leteckých škol?

Aerokluby a zejména ten kladenský se od komerčních škol liší diametrálně. Aeroklub Kladno je zájmový spolek, jehož náplní je sdružování zájemců o letecký sport. Létání se snažíme umožnit široké veřejnosti za přijatelných podmínek bez vytváření zisku. To na druhou stranu vyžaduje po členech aeroklubu osobní podíl na provozu letiště, letecké techniky a na zajištění samotného létání. V komerčních školách je zájemce o létání zákazníkem, který se věnuje jen létání, a o vše ostatní se starají zaměstnanci letecké školy. Tento servis se odráží v menší časové náročnosti, ale vyšší ceně za letovou hodinu.

Začali jsme připomínkou kulatého výročí, není ale jediné, že ano?

Aeroklub Kladno v roce 2016 slaví 80. výročí vzniku, 70. výročí existence a provozu na letišti Kladno u obce Velká Dobrá a již zmíněný 50. ročník navigační soutěže.

Má mládež zájem o létání? Hlásí se noví žáci?

Mládež má o létání v Kladně zájem ve všech třech kategoriích letadel, které provozujeme. Největší je o bezmotorové létání, kdy se zájemci mohou hlásit od čtrnácti let věku. Za roky roku 2015 a 2016 jsme cvičili současně patnáct žáků na kluzácích, čtyři na motorových kluzácích a pět na letounech. V letošním roce se podařilo týmu instruktorů Aeroklubu Kladno vycvičit celkem devět nových pilotů a další jsou těsně před zdárným ukončením základního výcviku.

To je dobrá zpráva pro budoucnost létání na Kladně. Radost nemají snad jen ti, kteří si představují na pozemku letiště něco úplně jiného než letadla. To je pravda. Bohužel se od roku 2002 potýkáme s problémem pozemků pod letištěm Kladno. Ty byly do roku 2002 vlastnictvím státu a my je měli pronajaty od Pozemkového fondu. Jako organizace fungující ve veřejném zájmu jsme měli předkupní právo, došlo ale k podivnému převodu pozemků na státní statek Křivoklát, toho času již čtyři roky v likvidaci a konkursu. Konkursní správce po létech jednání s námi, s obcí Velká Dobrá a s Ministerstvem dopravy kteří nám při záchraně letiště pomáhají pozemky překotně prodal firmě sídlící na Kypru a Hong Kongu. Nicméně Aeroklub Kladno prokázal veřejný zájem a mohl tak požádat soud o zřízení věcného břemene. Toto řízení ještě není uzavřeno. Pokud neuspějeme, tak hrozí, že letiště Kladno zanikne a tím bude tradice sportovního létání na Kladně završena.

AUTOR: PETR ŠIKOLA