Jako každá malá holka měla ráda koně a psy, ale nikdy doma žádné neměla. „Bydleli jsme v paneláku. Až když jsem se vdala a odstěhovali jsme se na vesnici. Máme vysněný dům, vlastně statek, kde je místo i pro naše zvířata,“ vypráví Romana Novosádová.

„Za všechno může letáček s pozváním na závody. Na kladenském Sletišti jsem viděla soutěž v agility. Mně se to velmi líbilo, jaká z toho čiší radost. To bylo před šesti roky, kdy jsem začala s křížencem Betynkou chodit na cvičák do Rozdělova. Je úžasná, poslouchá na slovo a první zkoušky hned vyhrála. Chtěla jsem ale rychlejšího psa. Pořídila jsem si šeltii Buffy, ale to bylo pořád málo. Další byly šeltie Viky, Farýnek a Amálka. Chtěla bych ještě šeltii blue merle, abych měla všechny barvy. Psy ještě doplňují kočky Simír, Žofinka a papoušek Bejbyňák,“ svěřila se milovnice zvířat.

Agility je mladým kynologickým sportem. Vznikl v Anglii v roce 1978 a brzy se rozšířil po celém světě. Zúčastnit se ho může každý pes a psovod. Vše spočívá v dokonalé harmonii a shodě této dvojice.

Oblastní skupina agility při kynologickém cvičišti U Zvonečku v Rozdělově byla založena před deseti lety. Mezi stálice klubu patří Monika Šaling, úspěšná závodnice, která má za sebou mistrovství světa.

„Cvičení zabírá hodně času a je náročné hlavně pro závodníka. Trasa se zaběhne do jedné minuty. Jen pět minut má závodník na seznámení se s ní. Povely nejsou dané. Betynka běží takzvaně na ruku, ukazuji jí a hecuji. Chlapi nechtějí závodit, asi je to hodně běhání. Ani syny jsem nepřemluvila, prý tam jsou samé ženské. Mým velkým úspěchem bylo získání bronzové medaile na předloňském mistrovství republiky družstev v Mladé Boleslavi společně s Romanou Jiráskovou, Martinou Jíchovou a Pavlou Duškovou,“ pochlubila se Romana Novosádová.

Za pár dní jí čeká, dnes už jako instruktorku v uvedeném sportu, halový závod v Kladně. Pevně doufá, že domácí síň slávy bude bohatší o další cenný kov, či pohár.

Autor: Břetislav Kostka