„Kromě nich mám ještě astma, takže nejčastěji trpím dechovými záchvaty. Jsem alergický především na jídlo, přesněji čokoládu, ořechy a pomeranče. Z těch klasických jsou to plísně, roztoči, zvířecí a ptačí prach a jiné. Projevily se mi už dětství a několikrát jsem kvůli tomu skončil v nemocnici na kapačkách. Jako první pomoc s sebou nosím inhalátor. Záchvat většinou pomocí léků dokáži zvládnout, ale když je to horší, tak jedu na pohotovost, tam mi dají injekci a vše je v pořádku,“ uvedl alergik.

„Poslední příhodu jsem měl asi před rokem, když jsem byl u strýce a hrál jsem si se psem. Mám moc rád zvířata, tak jsem si také pořídil pejska, ale bohužel jsem ho musel dát pryč. Je to velké odříkání. Doma nesmím mít žádné koberce, pokud možno ani závěsy a v létě, když chodím ven, tak musím mít sluneční brýle, protože hned mám zánět spojivek,“ dodal Pokorný.

„Příznaky anafylaktického šoku se rozvíjí velice rychle, od několika sekund až minut od kontaktu s alergenem. Vzácně může k projevům dojít i po několika hodinách. Čím rychleji se objeví, tím lze očekávat těžší průběh,“ uvedla mluvčí kladenských záchranářů Nina Šeblová.

Obvyklé příznaky šoku jsou svědění, pálení kůže, zarudnutí pokožky, otoky kůže a kopřivka. Lidé mají pocit, že mají v krku cizí těleso, zvětšil se jim jazyk, hůře se jim polyká a dýchá a chce se jim zvracet. Při lehčí formě nedochází k mdlobám. Při horším je to pokles krevního tlaku, může dojít k dušení se sípáním a pískáním. Pacient má v podbřišku křeče, zvrací a má průjem. Točí se mu hlava, má poruchy vidění, buší mu srdce, dokonce může částečně i zcela ztratit vědomí a přestat dýchat.

„Nejhorší příhodu jsem měla asi před rokem. Po nákupu jsem dávala tašky do kufru auta a nevšimla jsem si, že mi tam vlétla včela. Zasedla jsem ji a ona mě bodla přímo do kanálku v kostrči. Přítel mi ji vyndal v domnění, že to zvládnu, ale kousek po kousku mě začaly brnět nohy i ruce. Byla to taková nepříjemná bolest, natékalo to a do večera jsem byla skoro celá napuchlá. Vzala jsem si Zyrtek, ale nezabral, tak jsem musela navštívit lékaře. Ten mi žihadlo vyndal a minimálně čtrnáct dní jsem potom musela brát antibiotika, než všechny příznaky ustoupily. Teď už si dávám velký pozor. Včelám i vosám se vyhýbám,“ popsala svůj nepříjemný zážitek Veronika Dundrová z Lán.

Při anafylaktickém šoku může jít skutečně o život, a proto je důležité znát první pomoc. „Vždy je nutné volat linku 155, kde popíšete obtíže pacienta. Ti, kteří si jsou své alergie vědomi, by u sebe měli mít antihistaminika, vždy je pacientovi podejte. Uložte ho do polohy na boku vleže. Pokud u postiženého dojde ke ztrátě vědomí a zastavení dechu, je třeba začít s oživováním,“ dodala mluvčí středočeských záchranářů Šeblová.