Vstřícná a milá, zároveň pečlivá a obětavá, přesto stále skromná zdravotní sestra si podle svých slov nedokáže představit, že by v životě dělala něco jiného. Pro své kolegy bývá Romana Veltruská doslova spásou. V době, kdy je zdravotních sester trvalý nedostatek, slouží už léta na interní JIP slánské nemocnice, aktuálně i třikrát do měsíce víkendové služby, a ve všedních dnech pak jako sestra v ordinaci praktického lékaře. I proto ji její nadřízená, lékařka Andrea Vrbovská, přihlásila do letošního 4. ročníku celorepublikového projektu Anděl mezi zdravotníky.

„Paní doktorka mě postavila před hotovou věc. Oznámila mi to a bylo. Nejdříve jsem měla obavy z toho, co mě v soutěži čeká, nejsem zrovna člověk, který by se rád prezentoval na veřejnosti, ale pak jsem si řekla, že to bude další životní zkušenost,“ říká zdravotnice.

Společně s dalšími jedenácti soutěžícími z celé republiky má za sebou náročnou přípravu na finále, které se uskuteční v sobotu 26. srpna od 20 hodin v Městském divadle Dr. J. Čížka v Náchodě. Finalisté, mezi nimiž jsou ženy i muži, mají za úkol přesvědčit porotu, že právě jim titul anděla náleží. Romana Veltruská soutěžící s číslem 8 je jednou ze dvou Středočešek, které se probojovaly do užšího výběru.

Místo do zoo okamžitě na sál

Cesta k povolání zdravotní sestry u ní byla zvláštně osudová. Na školním výletě na Ještěd ji tehdy postihl zánět slepého střeva. Bolest se snažila vydržet, když se ale třída vypravila ještě do zoo, musel už ji řidič autobusu odnést v náruči. Převezena byla do liberecké nemocnice, kde mířila přímo na operační sál.

„Přivezli mě na poslední chvíli. Strávila jsem týden na chirurgickém oddělení pro dospělé na přistýlce a pozorovala práci sestřiček, které ještě tehdy nosily čepečky. Po tomto pobytu v nemocničním prostředí jsem najisto věděla, že chci být dětskou sestrou,“ vzpomíná Romana Veltruská.

Za svým snem šla cílevědomě a vystudovala zdravotnickou školu v Chomutově. U dětí ale nakonec nikdy nepracovala. Jesle se v té době rušily, a tak se nakonec rozhodla jít na zkušenou do Prahy a zakotvila na čtyři roky v nemocnici na Karlově náměstí. Působila tam na oddělení akutní medicíny a při zaměstnání vystudovala ještě specializaci ARIP.

Léta na jipce ve Slaném

„Potkala jsem tam lékaře Ondřeje Čermáka, který se posléze rozhodl odejít do slánské nemocnice a nabídl mi, zda mu nechci dělat staniční sestru na nové jipce. Ale protože jsem otěhotněla a odešla na mateřskou dovolenou, na oddělení jsem pak nastoupila už k primáři Čermákovi jen jako sestra. S přestávkami jsem tam zůstala celé roky, “ vysvětluje Romana.

Mezitím její dva synové dospěli a má opět více času. Přes týden se věnuje pacientům v ordinaci lékařky Andrey Vrbovské a o víkendech slouží na slánské interní jipce.

Před několika lety se ale ani jí nevyhnul syndrom vyhoření, který nezřídka postihuje právě lidi z pečujících profesí. „Musela jsem trochu přeskládat svoje pracovní aktivity a z nemocnice jsem odešla do ordinace praktického lékaře, kde se právě uvolnilo místo. Přece jen je tam práce trochu jiná. I díky tomu jsem získala novou energii. Pochopitelně se mi po nemocnici začalo stýskat, nechtěla jsem ji definitivně opustit. Časem se mi podařilo vše skloubit dohromady a teď je zase dobře. Každá z profesí obnáší něco jiného. To, že je práce na obou pracovištích různorodá, je pro mě ideální kombinace. Na regeneraci mi stačí i jediný den,“ říká Romana Veltruská.

Ke všem pracovním povinnostem si nedávno pořídila ještě štěně retrívra. „César mi dělá ve svých osmi měsících radost. Je to sice už velký pes, ale pořád ještě štěně, takže mě zaměstnává dostatečně. Když mám čas, ráda si také přečtu dobrou knihu nebo jezdím na kole, naposledy jsme byli s kamarády na kolech v západních Čechách,“ dodává.

Chcete-li Romanu Veltruskou podpořit v soutěži Anděl mezi zdravotníky, můžete jí věnovat i vy svůj hlas.