Když Alexandr Fleming v roce 1928 objevil penicilin, byla to pro lidstvo velká spása. Přesto jsou dnes antibiotika paradoxně i nepřítelem. Před jejich nadužíváním varuje Evropský antibiotický den – 18. listopad.

 

„K odlišení bakteriální a virové infekce může v ambulanci pomoci stanovení CRP - C reaktivního proteinu z kapilární krve pacienta. Výsledek vyšetření je k dispozici za pár minut a interpretace je jednoznačná - zvýšená hladina CRP je pouze u bakteriálních infekcí,“ uvedla Miloslava Rumlerová, vedoucí Antibiotického střediska Laboratoře lékařské mikrobiologie Kladno, Zdravotního ústavu se sídlem v Kolíně.
 

K odlišení původce infekce je podle odborníků potřeba provést také kultivační vyšetření výtěrů z horních cest dýchacích. Vyšetření stanoví původce nemoci a případně také vhodná antibiotika pro léčbu.

Podle vyjádření Miloslavy Rumlerové by se při infekčním onemocnění mělo pátrat po původci infekce a léčbu antibiotiky namířit přímo proti němu, s ohledem na výsledky kultivačního vyšetření a stanovení citlivosti k antibiotikům.

Realita je však jiná. Často se podávají antibiotika bez kultivačního vyšetření – takzvaně „naslepo“ a se širokým spektrem účinku. Aby zabrala a co nejrychleji.

„Širokospektrá, často nesprávně zvolená antibiotika, jsou ekonomicky nákladná a jejich nadměrné používání vede k rostoucí bakteriální rezistenci a k nežádoucím účinkům jako jsou průjmy, kvasinkové infekce a tak dále,“ řekla mikrobioložka.

Nesprávným a nadměrným používáním antibiotik se dostáváme do situace, kdy mnohá ztrácejí svou účinnost i proti původně citlivým bakteriím. Ty se pod takzvaným selekčním tlakem postupně adaptovaly a vyvinuly různé nástroje, jak se lékům bránit.

„Těmi nástroji jsou hlavně produkce enzymů rozkládající antibiotika, změna bakteriálního povrchu, aby se antibiotikum nemohlo vázat na bakteriální buňku a vytvoření takzvané pumpy, kdy se sice antibiotikum dostane do bakteriální buňky, ale je aktivně „vypumpováno“ mimo ni. Dá se říci, že mechanismy rezistence bakterií se vyvíjejí a šíří rychleji, než lidstvo stačí objevovat nová antibiotika,“ doplnila lékařka.

Problém bakteriální rezistence je rozšířen nejen v České republice, ale i v Evropě a celkově ve světě. Je to problém nejenom zdravotnický, ale i ekonomický. Až miliardu korun by mohlo české zdravotnictví ročně ušetřit, kdyby se antibiotika nepoužívala zbytečně.

Mnohé evropské země, například Francie, s úspěchem zahájily národní programy s rozsáhlou reklamní kampaní s cílem omezit nadužívání antibiotik, které vedly k poklesu spotřeby antibiotik v primární péči a přinesly výrazné úspory financí vynakládaných na léky.

„ V České republice existuje poměrně hustá síť antibiotických středisek, která jsou zřízena při mikrobiologických laboratořích. Jednou z hlavních úloh antibiotických středisek je napomáhat v daném regionu k racionální antibiotické terapii a ke sledování bakteriální rezistence.

O tom, že je rezistence bakterií k antibiotikům závažným problémem, svědčí i skutečnost, že Česká republika si zvolila problém klesající účinnosti antibiotik jako jedno ze tří zdravotnických témat nastávajícího českého předsednictví Evropské unie,“ uzavřela kladenská mikrobioložka Miloslava Rumlerová.

Podle oslovených praktických lékařů i pediatrů si velké problémy způsobují pacienti často sami, poněvadž se nechtějí zabývat zbytečnými komplikacemi, ani se obávat zdánlivě těžkých projevů nastupující nemoci.

Při zvýšené teplotě nebo bolestech v krku často doslova útočí na ošetřující lékaře, aby jim antibiotika předepsal. „Každý lékař, tím spíš praktický a dětský, se potřebuje ujistit, že vyloučil všechna možná rizika spojená s chorobou.

Osobně nejsem velkým příznivcem antibiotik, ale vzhledem k tomu, že v naší zemi nemají lékaři přílišnou právní ochranu, aby při možných komplikacích a řešení závažných případů mohli u soudu obstát, nedivím se, že často raději antibiotikum pacientovi předepíší, aby měli pojistku, že se nic zlého nemůže přihodit,“ uvedl jednatel společnosti ambulantních lékařů kladenské polikliniky Pavel Lipert.