Malé vesnice s žádostí o provozování bankomatu na jejich území v drtivé většině případů u jejich provozovatelů pohoří. Počty výběrů za měsíc, které si bankovní domy diktují, jsou pro většinu nesplnitelné a pokuty, které by vesnice a města v případě jejich nesplnění platily, neakceptovatelné. Podobně tomu ovšem bývá i v případě menších měst. Takový příkladem je z měst na Kladensku Buštěhrad nebo také Libušín.
Již dlouho usilují o bankomat v Buštěhradu, avšak zatím neúspěšně. Občané tak musí kvůli výběru hotovosti volit poštu, jeden z obchodů, kde je možné platit kartou, či dojíždět k nejbližšímu bankomatu do Kladna.
„Jedna z bank aktuálně nabízí na svých stránkách hlasování, ve kterém lidé mohou vyjádřit, kde jim bankomat zrovna chybí. Nedělám si ovšem velké iluze, že bychom právě touto cestou mohli bankomat do našeho města získat, protože zatím máme jen několik desítek hlasů,“ popsala aktuální situaci buštěhradská starostka Daniela Javorčeková.
Podle té zkoušelo město oslovit ještě další banku, avšak ani to nakonec neklaplo. Banka podle slov starostky argumentovala tak, jak většinou argumentují i ostatní banky, a to, že by na provozu bankomatu prodělala. „Na tom ztroskotala i předešlá jednání. Každá banka totiž řekne, že má vypracovanou analýzu, podle které by lidé u nás z bankomatu vybírali málo, protože vybírají v Kladně a v Praze. Jenže to se děje z toho důvodu, že přímo v Buštěhradu vybírat nemohou, a tak jsou nuceni dojet jinam,“ vysvětluje Javorčeková, podle jejíž slov bylo ve hře také to, že by provoz bankomatu město doplácelo.
V jednom případě by se jednalo o sedmnáct, v druhém případě pak o čtyřiadvacet tisících měsíčně. Další peníze by Buštěhradští museli zaplatit za samotné umístění bankomatu. „Když jsme o tom na zastupitelstvu diskutovali, byl závěr takový, že lidé takové peníze za provoz bankomatu platit nechtějí,“ dodala Javorčeková, podle které by jistě bankomat na území Buštěhradu využívalo také mnoho lidí z okolních vesnic.
O získání bankomatu do své vesnice usilují také v jedné ze zmíněných okolních obcí, ve Stehelčevsi. „Zatím jsem jednala pouze s jednou bankou, protože jsem ve funkci krátce, přičemž její postoj mě velmi zaskočil. Bylo nám totiž řečeno, že nejsme vhodným partnerem pro to, aby zde byl bankomat. Prý se jim to vůbec nevyplatí, a tak nemají sebemenší zájem u nás bankomat zřídit,“ popisuje starostka Petra Vagenknechtová.
Podle té vše ztroskotalo na faktu, že má obec málo obyvatel, takže nebyl splněn minimální počet výběrů. „Když jsem se zajímalo o to, jestli by šlo bankomat zřídit s tím, že by jeho provoz obec doplácela, tak mi byla sdělena suma, která pro naší obec není akceptovatelná,“ dodala starostka, podle které by za těchhle podmínek stál provoz bankomatu obec asi třicet tisíc měsíčně.
Příliš malá obec na to, aby se v ní bance vyplatilo provozovat bankomat, jsou také Lidice. To Kladenskému deníku potvrdila starostka Veronika Kellerová. "Dříve o možnosti mít bankomat v Lidicích usiloval Památník Lidice, ale nakonec to nedopadlo. Myslím si, že bankomat v Buštěhradu by byl pro naše obyvatele fajn, protože to mají rozhodně blíž jak do Kladna,“ myslí si starostka, podle které je zároveň klíčové, aby nebyly poplatky za výběr u bankomatu příliš vysoké.
Marně se snaží službu v podobě bankomatu získat také další město z našeho regionu, Libušín. „Několikrát jsem se snažil jednat s různými bankovními institucemi, avšak všude mi řekli, že pro ně Libušín není rentabilní. Nebankovní sektor pak po nás požadoval vysoký počet transakcí, za jehož nesplnění bychom dopláceli. A do toho se nám nechtělo,“ uvedl libušínský starosta Vladimír Eichler.
Trnitá cesta čekala také vedení Smečna, po deseti letech se ovšem občané dočkali, a to loni v září. Zprvu sice, dle slov starostky Pavly Štrobachové, banky také argumentovaly, že provoz bankomatu nebude rentabilní, nakonec byl opak pravdou. „Aktuálně bankomat potřebám občanů nestačí. Kolikrát se stane, že lidé z něj vyberou veškeré peníze. Je velmi využívaný, a tak aktuálně usilujeme o to, aby byl zvýšen objem peněz, které se dají vybrat,“ popsala Štrobachová.