Podobná nesouhlasná vyjádření padala z úst řady nespokojených obyvatel zhruba před rokem, když se dohadovali o tom, kde by mohla stát nová hala s bioplynovou stanicí a kompostárnou. Kvůli tomu, že se navíc od počátku i pracovníci slánského odboru životního prostředí odmítli podepsat pod stavbu, která by svým vzhledem narušila ráz krajiny, byl dlouhé měsíce hledán kompromis. Nyní se to už možná napotřetí podařilo.

Obyvatelé Vítova se i proto tentokrát na odpor nepostavili, spokojili se s předloženými argumenty a návrh na výstavbu bioplynové stanice i kompostárny byl nakonec schválen. Přesto ani nyní není vyhráno. Pracovníci z odboru životního prostředí ve Slaném stále neřekli poslední slovo.
Investor bioplynky a kompostárny, jímž je ovocnářská společnost Karla Dryáka ml. z Vítova, přesvědčil tentokrát místní obyvatele především tím, že dle něj by zamýšlené zařízení mělo být umístěno v sadech za vsí na ploše tří hektarů a škodit nebude vůbec nikomu.

I podle starosty sousedních Žižic, pod které Vítov spadá, je výstavba stanice mnohem příjemnější záležitostí než sám původně předpokládal. Pro zjištění skutečného stavu věci si obdobnou bioplynku prověřil spolu s kolegy v nedalekých Valovicích a kompostárnu
v sousedním Rakousku.

„Byl jsem tvrdým zastáncem toho, žádnou bioplynku tady nemít, ale když jsem to viděl jinde, změnil jsem názor. Ve Vítově se nebudou likvidovat kafilerní zbytky ani nic podobného. V bioplynce a kompostárně se budou například zpracovávat přesušené kaly z čističek odpadních vod a zbytky zemědělských plodin. Je to naprosto suchý, čistý a tichý provoz,“ přiblížil záměr starosta Žižic Vratislav Rubeš.

Podle jeho slov nastane navíc pro zemědělce v okolí další výhoda, že budou moci pěstovat kukuřici, a tím si vylepší situaci pro meziplodiny.
„Mohu potvrdit, že ani hluku se lidé nemusejí bát. Při exkurzi, kde jsme byli, jsme stáli 30 metrů od větráků a žádné jsme neslyšeli. Argumenty, že v kompostárně budou mouchy také nejsou namístě, protože by tam při teplotě 50-70 stupňů Celsia nevydržely. Navíc, co se ve stanici vyrobí, půjde jako biohnojivo zpět do půdy našim zemědělcům,“ doplnil starosta Rubeš.

Posledním a nejschůdnějším třetím řešením, kde by měla stanice být, je lokalita za Vítovem před horizontem směrem na Beřovice.
Na to, aby přítomné občany zastupitelé dokázali přesvědčit, si na poslední setkání přivedli několik odborníků na danou problematiku, přičemž s přímluvou za dobrou věc přišla i vedoucí Agentury pro zemědělství a venkov v Kladně Věra Libichová.

Podle jejích slov by nic nemělo tak zdařilému podnikatelskému záměru ve Vítově stát v cestě a chystaná bioplynka s kompostárnou nikomu uškodit.

Přesto měli až dosud slánští úředníci z odboru životního prostředí jiný názor. Ovšem současná třetí varianta o umístění stanice jim zatím předložena nebyla.

„My jsme vše přepracovali a nakonec odsouhlasili, takže se Slaný zřejmě bude muset také konečně podřídit našemu záměru. To, že to je zásah do krajiny, je pro mě slabý argument. Žádná původně zamýšlená hala tu stát nebude. Domnívám se, že byla v minulosti povolena v naší republice horší zvěrstva.

Vítovské zařízení bude navíc zapuštěno zpola do země. Dovolím si tvrdit, že by nám nikdo neměl diktovat, co máme dělat. Máme přece jen svůj úřad. Podřídíme se zákazu pouze v případě, až bude jasně prokazatelné, že je něco špatně,“ ohradil se starosta Rubeš.

Vzhledem k tomu, že vedení slánského úřadu životního prostředí je nyní na dovolené, nelze získat jeho vyjádření. Přítomná referentka však včera Kladenskému deníku potvrdila, že pokud bioplynka i kompostárna splní veškeré požadavky a dostojí i normám vlivu na životní prostředí (EIA), není v zásadě důvod ji nepovolit.

O tom, že obyvatelé třetímu a nejnovějšímu návrhu o umístění stanice buď uvěřili, nebo je celá situace přestala zajímat, svědčí i jejich nízká účast na posledním zasedání žižického zastupitelstva, kdy prakticky už nikdo nezvednul ruku proti.

Bioplynka s kompostárnou, jejichž výstavba přijde podnikatele Dryáka zhruba na dvě stě milionů korun, vyprodukuje kromě dalšího elektrickou energii a teplo. Elektřina bude odváděna do sítě, ovšem teplo zůstane zatím nevyužito, protože na jeho upotřebení chybí v obci potřebné rozvody¨.