V lednu roku 1916 se z příslušníků České družiny zformoval Československý střelecký pluk. Ještě v dubnu téhož roku z něj vznikla Československá střelecká brigáda o dvou a o něco později i o třech plucích. Jednotky brigády však neoperovali společně, ale byli přidělovány různým divizím po celé ruské frontě jako průzkumné oddíly.

Mohutná Kerenského ofenzíva započala 1. července 1917, 2. července se do bojů zapojili také Čechoslováci. Brzy ráno začala dělostřelecká příprava, po osmé hodině následoval útok obou finských divizí na křídlech čs. pluků. Z předsunutého stanoviště, jemuž se říkalo "zástava Marusja", vyběhli v 9hodin a 7 minut úderné roty- granátníci I. praporu 1. čs. střeleckého pluku. Útok započal! Nejdříve na severním, následně středním a později převzal iniciativu i jižní úsek. Velice rychle byla ovládnuta síť zákopů první rakouské linie v některých úsecích, ale již v 10 hodin držela Československá střelecká brigáda celé první obranné pásmo.

Velký odpor Čechoslovákům byl kladen z dobře opevněné kóty 394 "Mohyla", ale ostatním jednotkám se ještě před 11. hodinou podařilo prorazit i druhou rakouskou linii. Kolem poledne došlo k částečnému prolomení třetí rakouské linie. Bitva u Zborova tak pro Čechoslováky skončila. Počet zajatých rakousko-uherských vojáků přesáhl počet všech vojáků čs. brigády. Výsledek bitvy byl pro ostatní natolik neuvěřitelný, že se stal odrazovým můstkem pro budování naší budoucí armády v Rusku.

Oběti bojů u Zborova

Seznamy ztrát Čs. střelecké brigády z bitvy u Zborova se různí a není tedy možné brát počet obětí bitvy za zcela přesný. Do seznamu ztrát jsou započítáváni také padlí a zemřelí na následky bojů a dělostřeleckých přepadů před samotným 2. červencem. Dle posledních zjištění měla brigáda na frontě u Zborova 173 padlých v boji, 29 zemřelých na následky zranění a 32 nezvěstných. U těchto, celkem 234 legionářů, známe jejich jména. Posledním místem jejich odpočinku se nejčastěji stala tzv. Bratrská mohyla u vesnice Cecová, kam byly později přeneseny ostatky i těch, kteří byli po bitvě pohřbeni na bojišti, v Jezerné, Tarnopolu či jinde.


Naproti tomu na straně rakousko-uherské armády činily dosud známé ztráty 50 padlých českých vojáků z řad plzeňského 35. pěšího pluku a 86 padlých Čechů od jindřichohradeckého 75. pěšího pluku, ke kterým je třeba přičíst ještě další 4 české vojáky od 28. a 29. pěšího pluku. Celkem tak známe jména 140 padlých vojáků rakousko-uherské armády českého původu.

Národní pouť ke Zborovu u příležitosti 100. výročí bitvy u Zborova

V létě roku 2017 si připomínáme jeden z nejvýznamnějších mezníků v boji za samostatný stát, kterým je 100. výročí vítězného útoku našich dobrovolníků u Zborova. Československá obec legionářská pod záštitou předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Jana Hamáčka připravuje důstojné připomenutí těchto událostí a jedním z vrcholů těchto oslav je Národní pouť ke Zborovu.

Již v prvním období své existence, v letech 1921 – 1938, pořádala Československá obec legionářská poutě k místům, kde probíhaly zlomové události našich dějiny. Tyto výpravy realizovali legionáři s podporou Ministerstva národní obrany s cílem navštívit památná místa prvního odboje a poklonit se svým spolubojovníkům, kteří padli v boji za vznik samostatného státu, a připomenout tak jejich památku. V mnoha případech tyto vzpomínkové cesty přesáhly rámec legionářských spolků a stávaly se celonárodní záležitostí. K 10. výročí bitvy u Zborova, v roce 1927, uspořádaly Ministerstvo národní obrany, Československá obec legionářská, Památník osvobození s Československým konzulátem ve Lvově Národní pouť ke Zborovu.

Velkolepě pojatá akce se konala ve dnech 1. - 4. července za velkého zájmu veřejnosti. Kromě oficiálních osobností vojenského, diplomatického a politického života přijely z Československé republiky dva mimořádné vlaky s více než jeden a půl tisícem bývalých bojovníků či rodinných příslušníků padlých dobrovolníků. Mimo to se pietních akcí zúčastnilo velké množství polského a ukrajinského obyvatelstva. Účastníci poutě došli ve slavnostním průvodu na bojiště, kde si následně prohlédli místa urputných bojů, ve kterých padlo na dvě stě jejich spolubojovníků.


V den 10. výročí bitvy se konal velký pietní akt u hrobů zborovských padlých nad vesnicí Cecová, dnes Kalynivka. Zde byl nad společným hrobem, nazývaným po ruském vzoru bratrská mohyla, v letech 1926-1927 vybudován památník v podobě legionářské zemljanky, která překryla hroby padlých. Autorem návrhu byl architekt Rössler a stavbu provedla firma krajanského architekta Hožvice ze Lvova. Další podobné velké oslavy se pak konaly v roce 1937 u příležitosti 20. výročí bitvy. Československá obec legionářská, u příležitosti 100. výročí vítězství československých jednotek u Zborova, navázala na historické tradice a v rámci projektu Legie 100 ve spolupráci s Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky, Ministerstvem obrany České republiky, Generálním konzulátem ČR ve Lvově a dalšími vlasteneckými spolky realizuje v roce 2017 Národní pouť ke Zborovu. Záštitu této Národní pouti poskytl předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Jan Hamáček. Oslavy na místě bojů vyvrcholí 2. července 2017 ve 12:00 hodin u rekonstruované bratrské mohyly v Kalynivce.

V současné době již eviduje Československá obec legionářská více než 500 poutníků a věříme, že ke Zborovu dorazí u příležitosti 100. výročí konání bitvy mnoho našich občanů, a tak bude překonána účast z roku 1927.

Eva Armenová