Zaměstnanci jedné nejmenované firmy, která sídlí v areálu bývalé Poldovky, mají kromě běžných pracovních povinností také jeden úkol navíc. Každý týden totiž údajně musejí napsat do takzvané knihy vnitřních odchylek alespoň dva příspěvky, v nichž udají některého z kolegů za to, co neudělal tak, jak měl.

Nashromážděné poznatky by prý měly vést ke zlepšení realizace zakázek a snížení počtu reklamací. Zdejší pracovníci zmiňovanou knihu nazývají ,,bonz kniha“ a Kladenský deník ji má k dispozici. ,,To se snad nemohlo ani za komunistů,“ postěžoval si jeden ze zaměstnanců, jenž si nepřál být jmenován.

,,Tento termín (pozn. red.: kniha vnitřních odchylek) slyším opravdu poprvé. Podle názvu nezní špatně, ale pokud mají zaměstnanci povinnost udávat na své kolegy, tak je to asi špatně. Domnívám se, že je to otázka především morální nežli právní,“ řekla Deníku ředitelka kladenského úřadu práce Lenka Staňková.

Úřad práce kontroloval pracovněprávní vztahy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem až do roku 2005. Kvůli změně zákona od té doby kontroly provádí Státní úřad inspekce práce.

,,Žádný právní předpis nic takového nezakazuje, a to znamená, že je to dovoleno. Je otázkou, jak si to zaměstnavatel srovná se svým vědomím a svědomím. Jde především o to, jestli nepřekračuje nějakou mez slušného chování,“ dodala Lenka Staňková.

,,Uvedený případ nelze posoudit jen na základě popsané situace. Pro konkrétní, objektivní a kvalifikované vyjádření o zákonnosti postupu firmy by bylo třeba, aby se inspektor se stavem věcí seznámil přímo na konkrétním pracovišti, seznámil se s potřebnou dokumentací, interními předpisy firmy a záměry, které vedení firmy k takovým opatřením vedlo,“ uvedla mluvčí Státního úřadu inspekce práce Ivona Foltisová

,,Řekl bych, že to má spíše etický rozměr nežli právní. Pokud se to dělá opravdu tímto způsobem, tak by mělo být udávání anonymní. Mohlo by to totiž rozhodit činnost celého kolektivu a zaměstnavatel by později mohl mít velké problémy. Podle mého názoru tohle není způsob, který by vedl ke zlepšení práce, naopak spíše k jejímu zhoršení. Tyto problémy by se měly řešit anonymně,“ míní jiný odoborník na problematiku pracovněprávních vztahů.

Problém by mohl nastat, pokud by pracovníci postup vzájemného udávání začali brát jako šikanu ze strany zaměstnavatele. Tuto spornou otázku měl řešit antidiskriminační zákon, který však v loňském roce vetoval prezident Václav Klaus. Česká republika tak jako jediná z 27 států EU doposud tuto normu nepřijala.

Přes všechny snahy se Kladenskému deníku nepodařilo mluvit s jednatelem společnosti, kde se prý zaměstnanci vzájemně udávají. Slib, že se v úterý telefonicky ozve, nedodržel.